Únor 2011

Time for driving - část 41.

6. února 2011 v 18:35 | Pluviassol |  → Time for driving (moje povídka)
Mám pro vás jediné: děkuji všem věrným!!!!! =)) Moc pro mě znamená, že čtete dál.. =)


"Neboj, na tebe jsem nezapomněla. Stráže?! Do kobky s ním, nechte ho vyhladovět! A až bude umírat, dejte mu krev!" směje se Elizabeth.
"Ne," kňuknu. To co udělal bylo strašné ale tohle si nezaslouží. Elizabeth po mně střelí pohledem.
"Nelze dělat výjimky, za své činy musí zaplatit. Není jiná cesta," štěkne po mně a já nemám sílu ani chuť ji odporovat. Ke Kuranovi přijdou stráže a odvedou ho skrytými dveřmi pryč.
"Novým vedoucím Rady jmenuji toho, kdo mi v následujícím měsíci prokáže nejvíce náklonnosti, ochoty, poddanosti a upřímnosti! A nyní připravte do dvou hodin obrovskou hostinu pro naše přátele a mou rodinu! A nezapomeňme, že jsou to lidé, takže se podle toho také budeme chovat, na krev použijte neprůhledné číše a použijte krev zvířecí!" přikáže Elizabeth a otočí se směrem k nám a usměje se.
"A nyní nás omluvte, musíme se jít připravit," houkne přes rameno a niž by jim věnovala jediný pohled vyjdeme ze dveří. Jakmile zaklapnout Elizabeth se o ně unaveně opře.
"No," povzdechne si, "šlo to líp než jsem čekala," usměje se na nás a já se jí snažím úsměv oplatit. "Trefíte k sobě do komnat? Teď už by vám tu nic hrozit nemělo a já se musím jít nutně převléct," zašklebí se na svoje šaty. "Moje nejoblíbenější." Najednou se Alex vedle mě zasměje, pustí mě tak náhle, že se musím chytnou Marka abych nespadla a chytí svou sestru do náručí a třikrát se s ní zatočí dokola.
"Sestřičko!" zasměje se šťastně.
"Taky jsi mi chyběl bratříčku," špitne Elizabeth a políbí Alexe na tvář a opět ho obejme. Mark mě k sobě přitiskne blíže a lípne mě do vlasů.