Hi!=))
Moc se omlouvám, že tento týden nepřibylo další pokráčko, nějak mi unikl čas a o víkendu jsem byla absolutně mimo domov, což může Kolda potvrdit.. =))
Každopádně napsala jsem asi jednu stránku, tak vám ji sem dám.. =)) Ale hlavně bych vám chtěla popřát krásné vánoce, bohatého Ježíška a ať do nového roku vykročíte tou správnou nohou! =))
A teď už slíbená kratičká část, kterou potom přidám jako normální kapitolku.. =))
"Dane?!" vyvalím na onoho člověka oči. "Co tu sakra děláš?!"
Myslela jsem, doufala jsem, že už toho člověka v životě neuvidím. Chvíli si mlčky zíráme do očí, když ke mně přejde a zprudka mě obejme.
"Simonko, tolik jsi mi chyběla," šeptá mi do ucha a mě ovane známá vůně jasmínu a skořice, po které voní jeho pokožka. Drtí mě v sevření, když vedle nás něco, tedy spíše někdo zavrčí. S Danielem to ale nic nedělá.
"No tak pusť mě," pokusím se také zavrčet ale z mého pokusu vzejde pouze zaskučení a ochabnu v jeho náruči naprosto omámená tou vůní a částečně i vzpomínkami.
"Simi," ozve se vedle mě zhrzeně Alex a mně v tu chvíli dojde, kde je mé místo. Okamžitě od sebe Dana odstrčím, bez využití větší síly, a přejdu k Alexovi. Pomalu pohlédnu do jeho smutné tváře a pohladím ho po ní. Povzdechne si a vezme můj obličej do dlaní. Pomalu se ke mně přiblíží a jemně se otře svými rty o mé.
"Proč?" ozve se za mnou Dan. Jen nerada se odtrhnu od Alexe a zpříma se mu podívám do očí.
"Ty se mě po tom všem ptáš proč?!" rozzuřím se.
"To teda ptám! Neviděl jsem tě tři roky a ty si pak přijedeš s kdoví jakým frajírkem a děláš jako by mezi námi nikdy nic nebylo!" křičí na mě v agónii Dan a já couvnu o krok zpět, kde narazím do Alexova silného těla. Zhluboka se nadechnu v očekávání příchodu hádky.
"Zbláznil jsi se?! Ty jsi mě tehdy opustil! Kvůli tobě jsem odjela do Japonska," zakřičím na něj a z očí mi ukápne první slza. Alex mě k sobě zezadu přivine, aby mi dodal podporu ale já ho odstrčím, tohle musím zvládnout sama.
"Myslíš, že jsem chtěl?! To, že jsem tě opustil neznamenalo, že jsem tě přestal milovat! Simonko prosím vrať se ke mně!" žadoní a vztáhne ke mně ruku, udělám krok blíž a už, už mu naznačuji, že jeho ruku chytnu, místo toho udělám však jeden jednoduchý výpad, kdy Danovi podrazím nohy a přirazím ho k zemi. Nikdo kolem ani nedutá v očekávání co bude dál.
"Co to do tebe sakra vjelo?!" zmítá se pode mnou Dan ale nemá sebemenší šanci.
"To je moje holka," pochválí mě samolibě Alex a já se musím uchechtnou. Dan sebou dál mrská jako kapr na suchu.
"Tak ty nevíš? Řekni všem tady okolo proč jsi mě opustil. No honem do toho!" pobízím ho.
"Protože mi Kuran Nex slíbil odměnu, když budu u něj jezdit, ale bez tebe. Nebyla jsi dobrá, byla jsi příšerně pomalá a místo toho, abys v zatáčce zrychlila jsi jela jako na dovolenou!"
______
Zdá se mi to, nebo se z toho stává nechutná telenovela.. =/
See you in the new year! Bye!