Listopad 2009

I hope that today

30. listopadu 2009 v 17:29 | Pluviassol |  Moje kecy
Ahoj,
mám napsané asi tři stránky a nic víc k tomu už dopisovat nebudu... =)) takže pokráčko mám nachystané, ale nemám teď vůbec čas ho sem hodit, snad to bude ještě dnes. Dám sem pár fotek (aut, postavy mi musí padnout do oka, takže ty postupně, a co se týče toho nákresu, bude bude.. =)) ).
xo xo Pluviassol

Time for driving - část 23.

25. listopadu 2009 v 22:10 | Pluviassol |  → Time for driving (moje povídka)
Ahooj.
Konečně přidávám slíbenou kapitolku. Myslela jsem, že ještě dneska něco dopíšu ale jelikož se potřebuju už nutně vyspat, a slíbila jsem si, že zalezu do postele do desíti a domů jsem došla o půl osmé tak jsem to nějak nezvládla.
Jinak psali jsme ve škole další slohovku, nejsem si jí moc jistá, tak uvidíme co dostanu, pak ji přapíšu a zase ji sem hodím.
Jo a vytvořím novou rubriku: "Hlášky z mého okolí." už jich ,pár´ mám... =D

Opět bych vám chtěla poděkovat za podporu!! =)) Jste neuvěřitelní.. =))


"Už jsi zpátky?" přivítá mě potěšeně a vezme si ode mě kupičku prádla. Rychle se obleče a sjede můj výběr kritickým pohledem.
"Děje se něco?" zeptám se nechápavě.
"Ne, jen Takeshi bude mít zase radost," ušklíbne se Alex a táhne mě do kuchyně, kde se přivítáme s ostatními spolubydlícími.
"No jo, jednu noc jsou spolu a už jsou jako dvojčata," zasměje se Takeshi.
"Já ti to říkal," směje se mi Alex a mě až teď dojde, že máme stejné oblečení. Se smíchem se plácnu do čela.
"Ale ta hlava za to nemůže," poznamená suše Takeshi od jídla a Yuuki se začne smát.
"Tady," usměje se na mě Yuuki a přišoupne ke mně topinky a kafe. To stejné Alexovi. "Chtěla bych se mám omluvit za to jak jsem vám ráno vlítla do pokoje bez zaklepání a našla vás v takové ošemetné pozici," skloní Yuuki zahanbeně hlavu.
"Cože? Tys tam byla taky?" rozzáří se hned Takeshi. "Proč se omlouváš?!! V jaké jsi je našla pozici?" vyzvídá okamžitě.
"V posteli," přizná opět zahanbeně Yuuki.
"Aha. Tak to jsi o hodně přišla. Alex má nádherný zadek," řekne zasněně Takeshi a my se začneme smát.
"Hele a dost," ukončím naše dohadování se smíchem. "Yuuki, všechno v pohodě. Alexi, ty si vyfotíš zadek, aby si ho mohl dát Takeshi na pozadí v telefonu, aby nehrozilo, že nám v noci vleze do pokoje a bude celou bodu sledovat tvoje pozadí," rozkážu naoko přísně což vyvolá jen další salvu smíchu.

2 options

24. listopadu 2009 v 22:51 | Pluviassol |  Moje kecy
1. Dám vám sem TfD hned, ale bude krátké (2 stránky ve wordu, budete se divit ale normálně přidávám tak pět, šest).

nebo

2. si počkáte až napíšu něco delšího.



Takže co zvolíte?

Slohová práce na téma: Vyprávění na základě obrázku/fotografie

23. listopadu 2009 v 7:56 | Pluviassol |  My fiction → Jednorázovky
Ahoj! Teď jsem dopsala slohovku do školy, tak vám ji sem ještě narychlo dávám, jsem zvědavá jak se vám bude líbit.. =)) Zadání bylo na základě námi vypraného obrázku nebo fotografie napsat vypravování. Inspirovala jsem se Koldou a mischou.. =)) Snad se nezlobí.

Přívěsek

I write, but not enough, it seems.

22. listopadu 2009 v 22:32 | Pluviassol |  Moje kecy
Hi!
Yesterday I was at the concert Billy Talent! It was perfect! I'm just sorry that Clara could not go because of illness. It was very negative. I'm curious what do you understand. Translate to google. Oh and you know what? I love Billy Talent! But to the story. Since Saturday, I was on BT and today we visited a few shops and grandmother, I had time to write. I'm sorry, but this is going to soon be remedied.
enjoy


Incidentally, this is supposed to mean in Czech.

Včera jsem byla na koncertu Billy Talent! Bylo to perfektní! Jen mě mrzí, že Klára nemohla jet, protože onemocněla. To bylo velmi negativní. Jsem zvědavá co z toho pochopíte. Překládám na google. Hele a víte co? Miluju Billy Talent! Ale k povídce. Jelikož jsem v sobotu byla na BT a dnes jsme navštívili pár obchodů a babičky, neměla jsem čas psát. Mrzí mě to, ale chystám se to v nejbližší době napravit.
enjoy

Time for driving - část 22.

18. listopadu 2009 v 22:54 | Pluviassol |  → Time for driving (moje povídka)
Jak jsem slíbila je to tady.. =))) Je neuvěřitelné, že ve wordu to má už 99 stránek a pokud dneska budu ještě psát tak možná překročím i stovku... =))) Nevím co víc dodat, snad jen, že tohle je naprosto skvěle uvolněná kapitola, bezstarostná, leká... Dobře se mi psala...

Mám na vás jednu malilinkatou prosbu: mohl by tu každý, kdo čte tuto povídku, nechat jakýkoliv komentář? Moc by mě zajímalo, kolik vás ji čte. Předem děkuju.. =))


Ležíme tak snad pět minut, než se nám podaří uklidnit. Nakonec se Alex svalí vedle mne a vzápětí mne obejme kolem pasu.
"To bylo neuvěřitelný," vydechne Alex a jeho dech mě polechtá na krku.
"Víc než to," souhlasím.
"Sprcha?"

Today

18. listopadu 2009 v 16:55 | Pluviassol |  Moje kecy
Tonight I will add another part of my story.... Are you happy? =))

Time for driving - část 21.

13. listopadu 2009 v 0:22 | Pluviassol |  → Time for driving (moje povídka)
Protože jsem moc hodná přidávám další část a myslím, že tahle se vám bude hooodně líbit. Je totiž 18+ Páni, páni páni.... Až se i stydím to sem dát.... Tahle část je věnována Alice Christian..., protože jako jediná uhodla změnu v TfD maybe a normální části.. =)) (Zítra - vlastně dneska - odpoledne ještě doplním hudbu, na to už teď vážně nemám)



"Simino auto máme vyřešené, teď už jen to tvoje, ale neboj. Ve skladu jsme nechali postavit jeden zvedák, takže během pár dnů budeš mít něco dobrého," mrkne na Yuuki Alex. Moje auto už je vyřešené? To mě probere z transu.
"Cože? Jaké moje auto?" valila jsem oči.
"Nech se překvapit," usměje se Alex a mě začnou tát všechny kosti v těle. Tohle mi nedělej, nadávám mu v duchu.
"Alexi!" snažím se být přísná.
"Simi… Simonko… Dej mi prosím dva dny a to auto bude hotové a ty se konečně všechno dozvíš. Prosím, moc tě o to prosím," vydechne Alex a pevně mě obejme. Kdo by mu v té chvíli odolal. Vůbec nerozumím tomu co mi tu teď vykládá ale snažím se na to nemyslet. On mi to vysvětlí. Doufám.


Time for driving - část 20.

9. listopadu 2009 v 22:51 | Pluviassol |  → Time for driving (moje povídka)
Konečně je tu plnohodnotná kapitola! =))
Moc bych chtěla všem poděkovat za podporu, kterou mi dávají a tím mě pohání v psaní dál a dál.. =)) Aby povídka pokračovala jak má musím sem dát i část, kterou jsem upravovala (resp. to co jsem psala ve Francii) a i něco maličko předtím. Kdo najde to co jsem změnila v části z Francie tomu... já nevím co... pošlu celou povídku na mail, když tam budu mít něco navíc, co jsem ještě nepublikovala? Stačí to jako dostatečná odměna? =D Nebo si vymyslete něco jiného jako odměnu, pokud to bude v mých silách.. =D Nenapsala jsem toho moc ale hodně jsem opravovala, ještě v částech předtím a navíc jsem nemocná tak nebyl moc čas. Omlouvám se vám a ještě jednou všem moc děkuju za podporu... =))

Ahgnj.... dost bylo mých keců!

__________________________________________________________________

"Promiň," špitnu a položím mu hlavu na hruď. Chvíli jen tak stojíme v objetí, když se za námi ozve taktní zakašlání.
"Právě jsem tvojí přítelkyni říkal o závodu, jestli by se nechtěla přijít podívat. Na tebe mám jiný dotaz, nechtěl bys závodit? Počítám, že tahle kára je tvoje," ušklíbne se Ritchi a ukáže směrem k Alexovu autu.
"Kdy?" zeptá se Alex. Něco ve mně chce křičet, že nejsem jeho přítelkyně ale mou druhou polovinu to potěší.
"Za týden."
"Fajn, přivedu s sebou ještě jednoho nebo dva závodníky," řekne Alex sebejistě nečekajíc žádný odpor.
"Počkej, počkej. Ne tak zhurta. Když nás bude víc jak čtyři tak už je to nebezpečné kvůli policajtům!" zděsí se Ritchi a my se s Alexem rozesmějeme. "Je tu snad něco k smíchu?"
"Ano! Celá tahle situace!" vložím se do hovoru.
"Když jsme žili v Japonsku tak jsme jezdili závod s nejméně pěti závodníky. Jendou nás jelo i jedenáct! To byla teprve legrace!" začne vyprávět Alex a celý se při tom rozzáří.

Uvolněte se, prosím! A. Verešová

5. listopadu 2009 v 21:36 | Pluviassol |  Uvolněte se,prosím!
Tak tohle musíte vidět! =)))


Time for driving - maybe

2. listopadu 2009 v 18:32 | Pluviassol |  → Time for driving (moje povídka)
Ahooj.
Především bych se moc chtěla omluvit, že od mého návratu z Francie tu nic nepřibylo. Nevím jak se to stalo ale nějak jsem se k tomu prostě nedostala. Čím více času mám tím více ho postrádám. A jak mnozí z vás ví, koukám na Gossip Girl (kéž bych se o téhle droze nikdy nedozvěděla.. =D)
Ale jako malou útěchu pro vás mám slíbenou část, kterou jsem napsala ve Francii, ještě není opravená, jen přepsaná, takže jsou možn nějaké změny, proto to sem nedávám jako pokráčko ale jako možná... =))) Snad se bude líbit... =))