close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Červenec 2009

Muse - 8. část

17. července 2009 v 14:49 | Pluviassol |  Muse (moje povídka)
Wow, to je neuvěřitelné... Samotnou mě to překvapilo ale už tu máme poslední kapitolu! =)) povídka měla ve wordu něco kolem 40 stánek tak se v podstatě není čemu divit.. =)) Snad se vám to bude líbit a díky, že jste vydrželi až do konce... =))


"Nikki, kde jsi?" slyším odněkud volat Matta. Zhluboka se nadechnu a snažím se uklidnit.
"Tady jsem!" zavolám a čekám než mě najde.
"A mám tě," řekne rozverně Matt a obejme mne. "Je ti zase zle?" zeptá se mě. Nechápavě se na něj podívám a on jen kývne směrem k mému břichu a já si všimnu, že se za něj nevědomky držím.
"Ne, je mi dobře," usměji se a obejmu Matta kolem krku. "A jak se cítíš ty?"
"Moc nervózně, ještě jako nikdy předtím. Bude to velká akce. Kolik lidí tu bude?" zeptá se rádoby klidným hlasem.
"Opravdu to chceš vědět?"
"Ano," řekne roztřeseně.
"Zatím je prodáno kolem devadesáti tisíc lístků," řeknu opatrně a cítím jak se Mattovi pode mnou podlomí kolena. "Klid, klid, klid. To zvládnete, chováš se jako by to byl váš první koncert," usměju se na něj.
"Nikdy jsme nic tak velkého nepořádali."
"Já vím, i pro mě je to poprvé. Tím myslím organizování tak velkého koncertu," usměju se, když mu vyletí obočí vzhůru.
"Dneska půjdeš do první řady?" zeptá se opatrně, jako by chtěl napravit to, jak mě minule sjel.
"Ne," přiznám se a cítím jak se mi horko valí do tváře.
"Děje se něco?" zeptá se podezřívavě Matt.
"Ne, neboj. Všechno je v naprostém pořádku," mrknu na něj. "Měl bys jít za klukama, a nějak se je jako kapelník snažit povzbudit," usměju se na něj povzbudivě.
"No jo, vždyť už jdu," řekne a ještě mě naposledy políbí a zmizí. Jen zakroutím hlavou a jdu pomáhat s rozbalováním stánku.

Lenny Kravitz a Placebo

14. července 2009 v 17:00 | Pluviassol |  ostatní
Ahooj, mám tu pro vás další sceny co jsem objevila doma v jedné složce.. =)) jsou asi měsíc staré, snad vám to tolik nevadí.. =))




Pro původní velikost click na celý článek ↓ ↓ ↓


Billy Talent III

14. července 2009 v 0:00 | Pluviassol |  Billy Talent
Právě dnes vychází třetí CD této kanadské skupiny!

Stopy

Devil On My Shoulder
Rusted From The Rain
Saint Veronika
Tears Into Wine
White Sparrows
Pocketful Of Dreams
The Dead Can\'t Testify
Diamond On A Landmine
Turn Your Back
Sudden Movements
Definition Of Destiny

Tomáš Verner a VZP

13. července 2009 v 13:22 | Pluviassol |  → Kraso
Konečně vám sem přidávám výstřižek z jakéhosi časopisu, který mám doma už hodně dlouho... Celkem jsem hleděla, když jsem to viděla.. =D



Sunrise Avenue - Fairytale gone bad

12. července 2009 v 22:09 | Pluviassol |  ostatní

Free

10. července 2009 v 14:41 | Pluviassol |  Moje kecy
Ahooj!
Jako snad každý školou povinný člověk mám teď prázdniny což znamená, že nejsem věčně doma =)) každopádně příští týden tu ještě budu tak se pokusím dodat extra dlouhé pokráčko do TfD =)) přednastavím Muse protože tu pak skoro měsíc nebudu (to mě asi zabije, být bez netu..=D)
Užívejte volna! =))

Muse - 7. část

2. července 2009 v 20:00 | Pluviassol |  Muse (moje povídka)
Ha haaaa a další část.. =))



"Díky, díky, díky! Byli jste skvělí, ale teď si ještě počkejte na skupinu Muse, sice nebudou tak dobří jako my, ale za podívání stojí," zasměje se Ben a publikum ztichne. "Snad jsem toho zase tolik neřekl," mrkne na nás a někdo z fanoušků po něm hodí láhev s vodou a já chytnu záchvat smíchu. "No jo, ty aby ses mi nesmála, počkej u vás," řekne ben směrem ke mně a všechny fanynky, které stojí poblíž mě se na mě vrhnou s otázkami tipu: Ty je znáš? Seznámíš mě s nimi? Snažím se z toho vykroutit co to jde, a docela se mi to i daří, ale v tom někdo zavolá: "Vždyť to je přítelkyně našeho Mattíka!" a všechny se na mě vrhnou.

"A sakra," řeknu když vidím jak se ke mně všichni nebezpečně přibližují. Ale to už si to k nám hrnou naši známí z ochranky a odhánějí ode mě všechny fanynky a táhnou mě do zákulisí.

"Nikki!" zavolá vyděšeně Matt jakmile mě uvidí. Rozesmátě mu skočím do náruče.

"To bylo úžasné skvělé!" začnu se radovat a chci jít obejmout Bena ale Matt mě nepustí. "Děje se něco?" zeptám se nechápavě a podívám se na Matta, který je bílý jako stěna.

"Děje se něco?! DĚJE SE NĚCO?!" začne vyšilovat.

Time for driving - část 12.

1. července 2009 v 21:03 | Pluviassol |  → Time for driving (moje povídka)
Ahoooj, tak konečně je to tady! Omlouvám se, že to tak dlouho trvalo snad se vám to bude líbit a nezabijete mě za ten konec, příjemnou zábavu!!! =))



"Teda Simi ty máš vkus!" ohodnotí brácha dům. Je celkem obyčejný, asi dvou patroví. Bílá fasáda velká okna a dveře, tak trošku do japonského stylu.

"A to jsi ještě neviděl všechno," mrknu na něj a vedu ho do domu ze zadu, kde zůstane stát s otevřenou pusou.

"To má dole dílnu?!"

"Ano ale ještě si ji musím zařídit, její vybavení je hrozné!" začnu se smát. "Tak pojď musíš se podívat na celý dům," mrknu na něj a táhnu ho zpět k hlavním dveřím. Rychle zdoláme pár schodů a já otevřu hlavní vchod. Před námi se otevře prostorná, ale krátká chodbička, kde je věšák na bundy a skříň na boty.

Jdeme dál a po levé straně je obrovská kuchyň, s velkým výhledem do zahrady, barovým stolem a jídelním koutem.

Po pravé straně je obývák, ke je bílá kožená sedačka ve tvaru U a před ní stojí malý konferenční skleněný stolek a všemu vévodí LCD televize. Za sedačkou, jsou malé dveře vedoucí do obrovské koupelny spojené se záchodem.

Na chodbičku dál navazuje úzké schodiště, velmi úzké. Když po něm vystoupáme do druhého patra ocitneme se v o něco málo širší chodbě, kde je pět dveří do různých pokojů, vetčenou jsou nezařízené, ale ten na konci, ten největší, je zařízený. Je to totiž můj pokoj.

Vévodí mu obrovská vestavěná skříň, podlahu tvoří plovoucí podlaha a na jedné straně proti skříni jsou zrcadla s baletní tyčí. na protější straně dveří stojí pod oknem krásný prostorný stůl, který přímo vyzívá, k tomu, abych si na něj postavila svůj notebooku. A nakonec ve výklenku za dveřmi, pod střešním oknem, stojí velmi prostorná postele.

"No to je něco!" vydechne brácha.

"Jo já vím," odpovím sklíčeně a po tváři se mi opět skutálí pár slz, že tu se mnou nemůže být Yuuki a Takeshi.