close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Muse - 6. část

29. června 2009 v 19:00 | Pluviassol |  Muse (moje povídka)
Ahooj tak tu pro vás mám konečně další pokráčko a do konce týdne tu máte i TfD =)))




"Nikki? Jsi v pořádku?" zeptá se Matt a skloní se ke mně.

"V pořádku nebyla nikdy, a teď je ještě k tomu rozpláclá!" odpoví mu za mě Ben a začne se spolu s ostatními smát.

"To ti nedaruju," řeknu a rychle vstanu z ledu a rozjedu se za Benem, který zakřičí a jede pryč. Stále se na mě dívá a snaží se mi ujet.

"Bene, pozor…" nestačím doříct, když se ozve ohlušující rána.

"…mantinel," dořeknu se smíchem. Matt okamžitě přijede ke mně s kávou v ruce. "Kde jsi to vzal?" zeptám se užasle.

"Tajné zdroje, jménem automat na kafe," zasměje se a políbí mě na čelo. "Brr," otře se.

"Co je? Něco tam mám nechutného nebo co?" naštvu se okamžitě.

"Ne," zasměje se. "Ale příšerně studíš." Umanutě na něj vypláznu jazyk a seberu mu kafe a jedu s ním na střídačku, kde sedím asi půl hodiny a pozoruju jak kluci blbnou na ledě. Mimochodem Ben a Ian mají novou brigádu. Ben aneb neustálý bořič mantinelu a Ian coby náhradní rolba, která pracuje non-stop.

Asi po pěti minutách za mnou přijede Courtney a sedne si s úsměvem vedle mě.

"Je ti lépe?" zeptám se opatrně.

"Ano, děkuju, že jsi mě sem vytáhla, kluci jsou skvělí, hlavně na Iana je dobrá podívaná," zasměje se.

"Jo, asi mu budu muset donést nějaké čisté oblečení, protože tohle už má určitě durch promočené," zasměju se.

"Tak teď mluvíš jako jejich máma," mrkne na mě Courtney a vzápětí na to se začne smát.

"No to bych si dala," zasměju se a usrknu si už asi třetího kafe co mám. Dala jsem si za úkol otestovat ten automat co tu mají a jedu ten seznam od začátku a ještě jsem nenarazila na kafe co mi donesl Matt.

"Ty jsi dřív prý bruslila?" zeptá se z ničeho nic Coutney, čímž poruší asi desetiminutové ticho.

"To už je hrozně dávno, už si z toho nic nepamatuju," zaměju se. "Teda, teorii ano, ale v praxi bych to už asi určitě nezvládla," mrknu na ni a snažím se, abych to řekla dost jasně.

"Nechceš něco předvést?" Dobře tak tentokrát jsem to asi dost jasně neřekla.

"Uhodla, nechci," mrknu na ni znovu.

"Mohla bys nám něco ukázat," přitaká Matt. Nakonec se k němu přidají všichni a donutí mě, abych jim něco předvedla.

"Fajn, ale jen jeden skok nic víc. Jasný?"

"Ok," řeknou všichni sborově a posadí se místo mě na střídačku a sledují mě, jako bych byla nějaká kdoví jak šikovná bruslařka na lední revue.

Povzdechla jsem si a vytáhla ruce z kapes. Pomalu se rozjedu přešlapy vzad a přichystám se na toeloopa. Sotva jsem však vyskočila tak jsem škobrtla o svou vlastní nohu a spadla.

"Jé! Žába!" zahulákal Rob a začal se mi smát, a já se musela smát taky.

"Tak vstávej, ty moje žabičko," přijel ke mně Matt a pomáhal mi zpátky na nohy.

"Jsem nemožná," zasmála jsem se sama sobě.

"Nemáš pravdu, jsi rozkošná a ne nemožná," řekne něžně a políbí mě, tentokrát už ale na rty. Opatrně mu ruce obmotám kolem krku a on mi ty své obmotá kolem pasu a přitáhne si mě blíž.

"Nemůžete si to nechat na doma?" zasměje se naoko znechuceně David.

"Ne, tam totiž nemáme žádné soukromí, díky někomu," odbije ho Matt a dál mě líbá, ale já to nevydržím a začnu se této situaci smát. "Jo, jsi nemožná," naoko se urazí Matt.


Celý zbytek dne ubíhal stejně. Kluci blbli na ledě a my s Courtney s nimi, jen když začali hrát hokej tak jsme se klidili, i s Mattem, z dohledu. Těsně před odjezdem jsme Chestera, Mika, Joa, Brada, Roba a Davida pozvali na koncert, a všichni souhlasili. A dokonce si slíbili, že si vymění mikiny. Chris jel dnes domů a Dominic taky, kupodivu. Takže u nás nakonec zůstali jen ti čtyři.

Když jsme konečně dojeli večer domů, rychle jsem vpálila do koupelny, než mi tam vleze někdo jiný. Nakonec tam za mnou přišel Matt. Společně jsme si dali horkou vanu, kde jsem jak jinak než usnula a on mě musel budit. Stěží jsem se utřela a navlékla do županu.


"Dobré ráno, sluníčko," usměje se na mě Matt, hned jak se probudím.

"Ahoj," řeknu ochraptělým hlasem. Opatrně se v posteli protáhnu. "Au," řeknu překvapeně, a vytáhnu nohavici pyžama, abych se podívala co způsobilo tu bolest. "Já vám říkala, že nemám skákat," zasměju se, když objevím modrák velký asi jako Mattova pěst.

"Mám ti to pofoukat?" zeptá se Matt něžně, s výsměšným úsměvem.

"Ne, ale mohl bys mi donést mast, abych se do večera mohla normálně hýbat," oplatím mu. Skoro slyším jak protáčí oči v sloup, ale zvedne se a jde dolů. "Kafe, prosím!" zavolám za ním ještě a praštím sebou zpátky do postele.

"Hele, co kdyby sis dneska dala po ránu taky něco zdravějšího? Třeba džus?" zeptá se, když dojde nahoru s podnosem v ruce, na kterém jsou dvě sklenice s džusem, obvaz a má oblíbená mast na modráky.

"Pokud je v něm kofein, tak klidně," mrknu na něj a natáhnu se po obvazu.

"Ne, tohle udělám já, ty se zatím napij, pořád máš divný hlas. Nenachladila jsi se včera?" zeptá se a já kýchnu. "Takže jo," zasměje se.

"Jak to, že jsi vůbec nepadal? Tvrdil jsi mi, že na tom stojíš poprvé," řeknu mu skoro uraženě. Je vážně možné, aby byl tak dokonalý?

"To ti nepovím, protože to nevím, připadalo mi to snadné, jako bych to uměl od narození. Takže na to, bohužel, vážně nemám odpověď," posmutní. "Mám ti donést něco k snídani?"

"Ne, přijdu se nasnídat dolů," odpovím mu nepřítomně a sleduji jeho jemné, hbité ruce jak mi zavazují obvaz.

"Netáhne to moc?" zeptá se starostlivě.

"Ne, je to skvělé, díky," odpovím mu s úsměve a zkusmo zahýbu s nohou, abych věděla jak moc budu pajdat.

"No tak, Nikki, buď hodná a konečně se napij. Já vím, kofein v tom není ale tak špatné to taky není," povzbuzuje mě Matt.

"Dobře mami," zasměju se a poslušně si usrknu džusu. Oba se na sebe podíváme a začneme se smát.

"Dobré ráno!!!" zakřičí John a Ian nadšeně a skočí nám do postele mezi nás, čímž způsobí, že je poliju.

"Máte tu nějaké mokro," svraští obočí John a já vybuchnu smíchy.

"Taky ti přeju dobré ráno Nikki," ozve se z vedlejšího pokoje Aaron. Paráda, ještě, aby sem skočil Ben.

"Tak co podnikneme dneska?" zeptá se Ian nedočkavě. Jestli to bude takhle pokračovat tak je vezmu do disney landu, tam se jim určitě bude líbit.

"To nevím, co takhle jít si obhlédnou stadion, kde budeme hrát a pak na zkoušku? Mimochodem, kde budete zkoušet?" navrhne Matt.

"Ok, takže tam půjdeme. A s tím zkoušením nevím, asi si to rozděláme u vás v obýváku a budeme hrát tam," zasměje se Ben, který akorát přišel, a dokonce už je i převlečený z pyžama.

"Tak na to zapomeň," zarazím ho okamžitě se smíchem. "Hele já mám nápad, co kdybychom šli teď do bazénu?"

"Už je ohřátá voda?" zeptá se Matt.

"Jasně," mrknu na něj.

"Souhlas," řeknou sborově Aaron, Ian a John.

"Počkat, počkat. Jak to uděláme s tou zkušebnou?" vloží se do toho Ben a rozvalí se nám na postel.

"Hele to je naše území," ozve se uraženě Matt a už pakuje pryč. "A zkoušet můžete u nás, jo? Máme tam místnost navíc, tak můžete zkoušet tam předkapelo," zasměje se Matt.

"Matthewe Bellamy! Já tě jednoho dne uškrtím!" začne vyvádět Ben a my se začneme smát.

"No nic, já jdu pro ty plavky," zasměju se. Chci se zvednou ale Matt mi to nedovolí, tázavě se na něj podívám.

"Ty nikam nepůjdeš, pěkně zůstaneš ,na břehu´. Teď jsem ti zavázal nohu a navíc to vypadá, že jsi nemocná," řekne a strhne mě k sobě a pevně mě obejme kolem pasu.

"Tak, můžu se alespoň jít převléct?" zeptám se.

"Jasně," řekne a okamžitě mě pustí a vzápětí mě k sobě strhává zpátky aby mě políbil.

"Už můžu jít?" zasměju se.

"Jasně, jasně," přitaká a pustí mě. Vejdu do šatny, kde si obleču stejné kalhoty jako včera a vezmu si obyčejné červené tričko a černou mikinu Muse, kterou jsem měla i včera.

"Mám vyřídit nějakou poštu?" zeptám se Matta, který už je v plavkách.

"Když budeš tak hodná, ale jen tu co je pro celou skupinu jo?" řekne.

"Jako bych to neznala," zasměju se a jdu k sobě do pracovny. Tentokrát si pustím jak notebook tak stolní počítač. Na jednom si najdu myspace a na druhém si najedu na oficiální stánky Muse, a podívám se do diskuze.

Zabere mi celý den, než opovím na všechny vzkazy. Nejhorší na tom je, že jsou pořád na jedno kopyto. Neustále to stejné pořád dokola a dokola. A já jsem ještě tak blbá, že se snažím odpovědět každému něco jiného, ne jen tupě kopírovat to co jsem napsala sotva před pár sekundami.

Matt, za mnou chodí snad každou hodinu a nosí mi spousty a spousty jídla. Nakonec celý den blbly v bazénu a na stadion se nedostali.


* * *


Zbytek týdne ubíhal v podobném stylu. Kluci si konečně našli čas a šli se podívat na stadion, kde se s pořadateli dohodli o rozmístění nástrojů a zesilovačů a na podobných drobnostech. Já jsem jednou jela s nimi ale jen proto, abych se podívala na turnikety, jak se bude vybírat vstupné a taky na vchod pro VIP, kde jsem nahlásila kluky z LP a Coutney a pár dalších lidí, jako rodinu Chrise a rodiče Matta, kteří se přijedou podívat už teď. Na natáčení HAARP nepřijedou, budou ten týden v Japonsku na dovolené. To se tak někdo má. My s Mattem ještě nikde nebyli. Pořád jen práce, práce, práce.

A teď už zbývalo jen pět hodin do koncertu.
"Tak co, jste nervózní?" zasměju se, když vidím jak si Matt hraje s kytarou a co chvíli odbíhá ke klavíru a Aaron bubnuje na pomyslné bubny, které už jsou připravené na podiu.

"Ani nápad," mrkne na mě sebevědomě Ben. "A navíc máme ještě hodně času. Hele mám nápad, viděl jsem venku nějaké fanoušky, nepůjdeme za nimi?" navrhne. Matt jen zakroutí hlavou ale ostatní se zvednou a jdou k bráně, odkud se ozve křik fanynek.

"Kdy přijdou ostatní?" zeptá se Matt od klavíru.

"Nevím, asi za hodinu nebo dvě. Ale snad dost brzo na to, aby vás nějak uklidnili, protože tu cítím čí dál tím větší napětí."

"Asi máš pravdu, celkem z toho mám strach. Dva skoro rozdílné žánry na jednom podiu. To bude zajímavé," přizná Matt a začne pomalu hrát neznámou melodii na klavír. Nejdřív je pomalá ale pak graduje, je rychlá intenzivní, taková, která vám rozbuší srdce, a pak najednou zněžní.

"Co to je?" zeptala jsem se dychtivě.

"Ještě nevím," přizná Matt ne moc důvěryhodně a rychle začne hrát něco jiného. Raději z něj netahám, kdy tu melodii vymyslel, byl by potom akorát podrážděný a více nervózní.

Během dvou hodin se to před stadionem zaplní fanoušky a ti co přišli první jsou naprosto rozmáčknutí o bránu. Vzpomenu si, jak jsem se takto mačkala i já před koncerty a dojde mi, jak strašně jsem zlenivěla.

"Dnes si půjdu stoupnout za ostatníma fanouškama," řeknu Mattovi.

"Cože? Ne, něco se ti tam stane!" řekne okamžitě nesmlouvavě a dívá se na mě, jako bych byla blázen, který spadnul z jahody.

"A proč ne? Vždyť dřív jsem tak chodila na koncerty normálně, i na festivaly, kde to bylo mnohem horší, než tady," mrknu na něj povzbudivě.

"Je možnost, že bych tě nějak přemluvil, abys tam nechodila?" zeptá se poraženě.

"Není, ale neboj, budu na sebe dávat pozor," řeknu okamžitě a políbím ho. "Za hodinu začínají hrát kluci takže já si jdu stoupnout k podiu, protože za chvíli budou pouštět první lidi jo?"

"Dobře ale dávej na sebe opravdu pozor," řekne starostlivě Matt a pak se dál věnuje klavíru.

Rychle vyběhnu ze zákulisí a doufajíc, že si mě nikdo nevšimne se vmísím mezi první fanoušky, kteří si koupili lístek pod podium. Během hodiny je stadion plný a já marně přemýšlím, jestli byl koncert včera večer vyprodaný nebo ne.

Podiu zahaluje bílé plátno, za kterým už jdou vidět postavy Aarona, za bubny, Johna, který stojí vpravo a Iana, který stojí vlevo a pomalu začne hrát This is how it Goes a dav začne šílet, včetně mě. Tak dlouho už jsem nebyla na žádném pořádném koncertu. Už se nemůžu dočkat natáčení HAARP, kam si určitě půjdu zařádit.

"Ahoj! Jak se všichni máte?" vletí Ben na podium s úsměvem. "Tak začneme ne?" usměje se a začne zpívat a my šílet. Následují skladby: Try Honesty, The Ex, Devil in a midnight mass, This Suffering, Standing in the Rain.

"Jste připraveni?" zasměje se Ben. "Ok, takže následující skladbu bychom chtěli věnovat osobě, která to všechno zařídila. A taky jí ji chceme věnovat, protože víme, že si ji zpívá občas v koupelně a vůbec jí to nejde," zasměje se Ben a já se div neurazím. Asi jsem si nezpívala tak potichu jak jsem myslela.

"In a crooked little town, they were lost and never found," začne zpívat Ben a my se přidáme.

"Fallen leaves, fallen leaves, fallen leaves... on the ground!" křičí dav sborově.

"Jo!" vykřikne Ben a zpívá dál a my s ním.

"I hitched a ride, until the coast
To leave behind, all of my ghosts
Searching for something, I couldn't find at home

Can't get no job, can you spare a dime?
Just one more hit, and I'll be fine
I swear to God, this'll be my one last time! Připraveni?"

"In a crooked little town, they were lost and never found
Fallen leaves, fallen leaves, fallen leaves... on the ground
Run away before you drown, or the streets will beat you down
Fallen leaves, fallen leaves, fallen leaves... on the ground!"


A podobně to pokračuje celou skladbu. Po Fallen Leaves následuje Red Flag, kdy všichni, mě neznámo odkud, vytáhnou červené šátky a plachty, kterými začnou mávat, popřípadě je házet po skupině. Závěrem zahrají ještě Surrender, Sympathy, Nothing to Lose a své vystoupení zakončí songem Perfect world.

"Díky, díky, díky! Byli jste skvělí, ale teď si ještě počkejte na skupinu Muse, sice nebudou tak dobří jako my, ale za podívání stojí," zasměje se Ben a publikum ztichne. "Snad jsem toho zase tolik neřekl," mrkne na nás a někdo z fanoušků po něm hodí láhev s vodou a já chytnu záchvat smíchu. "No jo, ty aby ses mi nesmála, počkej u vás," řekne ben směrem ke mně a všechny fanynky, které stojí poblíž mě se na mě vrhnou s otázkami tipu: Ty je znáš? Seznámíš mě s nimi? Snažím se z toho vykroutit co to jde, a docela se mi to i daří, ale v tom někdo zavolá: "Vždyť to je přítelkyně našeho Mattíka!" a všechny se na mě vrhnou.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Klikni! =)))

Click

Komentáře

1 Kolda | Web | 30. června 2009 v 14:16 | Reagovat

=D Prý: Jo, jsi nemožná xD Taky bych chtěla sednou jenom tak ke klavíru a hrát něco, co dokonce má nějakou melodii.. =D Ten konec vypadá nebezpečně, rychle piš dál, moc se těším na další=)

2 Pluviassol | Web | 30. června 2009 v 15:17 | Reagovat

jsem ráda, že se ti to líbí, mimochodem, ta povídka už je hotová, jen přidávám.. =)) =D

3 Michka | Web | 30. června 2009 v 22:43 | Reagovat

jéjda, ty jsi úžasná xD... nechám si to do autobusu na zítra xD

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama