close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Listopad 2008


Time for driving - část 7.

17. listopadu 2008 v 19:45 | Pluviassol |  → Time for driving (moje povídka)
Ahoj sluníčka! Konečně je tu, doufám, vytoužené pokráčko! Tato část se mi zdá taková, no, celkem hodně zvlášní, jsem z ní zmatená... xD no ale snad se vám bude líbit.... Mimochodem, chystám velké směny v menu! =)))) Dobře se bavte.... =))))






Zbytek dne jsme spolu raději nemluvili, každý se věnoval své práci. Většinou jsme byli s úkoly, které nám byly zadané, stejně rychle hotovi a museli čekat na zbytek třídy. Byla jsem zvyklá, že jsem rychlejší a bystřejší než ostatní a snažila jsem se to nedávat nijak zvlášť najevo, ale Nurima mi stíhal, což bylo obdivuhodné.
Konečně naposledy zazvonilo, rozloučili jsme se se senpaiem a začali jsme se balit. Yuuki byla už dávno pryč, společné jsme měli jen některé hodiny. Pomalu jsem skládala věci do tašky s vědomím, že Takeshi přijede jako vždy pozdě.
"Jak se dostaneš domů?" ozvalo se za mnou. Otočím se a spatřím Nurima. Myslela jsem, že už dávno odešel. Svraštím obočí. Košili i sako má ležérně rozepnuté, kravatu povolenou.
"Co je tobě do toho?" zeptám se normálním tónem.
"Máš pravdu nic," zkonstatuje a odejde. s Povzdechem si dobalím věci a odšoupám se před školu, kde se posadím na zábradlí. S pohledem do nikam, přemýšlím o Nurimových slovech, že nevím s kým si zahrávám. Je vůbec ten za koho jej považuji? Zahloubaná v myšlenkách si nevšimnu, že se ke mně někdo přibližuje. Přítomnost někoho druhého si uvědomím až ucítím jeho rty na svém krku. Cítím jak mě opouští energie a propadám se do hluboké temné propasti.

* * *

Začínám pomalu přicházet k sobě, když na pozadí slyším monotónní, jakoby předení. Po chvíli si zmateně uvědomím, že je to motor auta. Asi jsem omdlela a Takeshi mě teď veze domů, pomyslím si a zavrtím se na sedačce.
"Ale, šípková Růženka se už probudila?" zeptá se mě známí hlas. Vytřeštím oči a automaticky se podívám doprava, kde očekávám řidiče. Ale tam uvidím bohužel jen ubíhající krajinu, nic víc.
"Špatná strana," upozorní mě. Pomalu otočím hlavou doleva.
"Nurimo!" vykřiknu, když uvidím svého únosce. "Cos to udělal? Kam mě to vezeš? A co Takeshi?!"
"Neboj se, potom co jsem tě…ehm…potom co jsi omdlela, jsem na něj počkal, chvíli jsme se hádali ale pak se mi podařilo mu vysvětlit, že ti chci jen ukázat trať pro příští závod a že ti nic nehrozí. Tím jsem doufám zodpověděl všechny tvé otázky, nebo snad ne? Nebo máš další?" zeptá se trpělivě a dlouze se mi zadívá do očí. Divné je, že nemám strach, že to něčeho narazí, nic takového. Cítím z jeho jízdy jistotu a ladnost, stejně tak jako když řídím já.
Rozhodnu se raději mlčet, na vyptávání bude zřejmě času ještě dost. Rozhlédnu se po interiéru auta. Nijak zvlášť přepychový ale přesto elegantní. Palubní počítač ukazuje spotřebu vozidla. Očima zabloudím k volantu.
"Ty máš Mitsubishi?" vydechnu obdivně. Sehnat takové auto v Japonsku je snad nemožné. Tedy s řízením, které máme já i Nurima. Vyhlédnu z okna a všimnu si, že lak auta je bílý s černými nálepky. Přesný kontrast mého civica.
"Jo, dalo mi to práci než jsem ho sehnal. Původně jsem chtěl Audi TT ale sehnal jsem pouze tu starší verzi. Je odporně kulatá, fuj," zatřásl se v předstírané hrůze což mě rozesmálo.
"Co je to teda za tip?" zeptám se opatrně.
"Ty to nepoznáš? To si děláš srandu?!" začne se mi smát.
"No nezlob se na mě, Alexandře, ale když sedím v autě, jak mám podle interiéru poznat co je to sakra za tip?!" zamručím a rozčileně si založím ruce na prsou. Něžně se na mě podívá. Ten pohled mě překvapí a zároveň mě vyděsí k smrti.
"Mitsubishi Lancer Evolution," zašeptá láskyplně. Až ho budu chtít naštvat poškrábu mu lak klíčky.
"Evo? Oh, máš můj obdiv," zasměju se s nádechem ironie. Škaredě se po mně podívá a já raději zmlknu.
"Kam mě to vlastně vezeš?" zeptám se po dlouhé chvíli mlčení.
"Na trať."
"Jako železniční?" zeptám se zmateně načež Nurima vybuchne smíchy.
"J-jasně, ž-železniční," směje se Nurima. "Nezlob se ale tohle musím rozdýchat," směje se dál jako pominutý. Vyhodí blinkr a zajede na parkoviště, kolem kterého právě jedeme. Jen co zastaví okamžitě vystoupíme. Ležérně se opře o auto, zakloní hlavu a zavře oči. Já se opřu o bok auta a pozoruji jak mu vítr cuchá vlasy. Zničehonic se začne opětovně smát.
"Co je zas?"
"Železniční trať, ty jsi hlupáček," přejde ke mně a prohrábne mi rukou vlasy. Celá ztuhnu ale nepohnu se ani o milimetr. Přistoupí ke mně a chytne mě kolem pasu, skoro nedýchám, něco ve mně křičí, že bych se měla odtáhnout, ale nejde to, stále stojím jako přikovaná. Jemně nakloní hlavu a začne se přibližovat svými rty. Zatajím dech a čekám co bude následovat. Naše rty jsou od sebe už pouhý centimetr vzdálené, když cítím jak mě zase začíná opouštět všechna energie.
"Budeš se muset naučit využívat lépe energii, aby ses nezhroutila pokaždé, když se tě pokusím políbit," zašeptá Nurima a mě pohladí po tváři jeho sladký dech. Opatrně mě pustí a znovu se opře o auto. "Jdi se projít a vyčistit si hlavu, za chvíli budeš zase plná energie," vydechne a zaujme stejnou polohu jako když jsme přijeli.
"Jak…?" snažím se zeptat.
"Věř mi, jdi se projít," nenechá mě domluvit a pokyne mi rukou, abych už šla. Poslušně se otočím a jdu se kousek projít. Cestou přemýšlím, co je Nurima vlastně zač? Proč jsem jako hadrová panenka, když jsem s ním? Zatřesu hlavou ve snaze pročistit ji.
"Chytej!" uslyším hned za sebou, otočím se a chytím předmět, který mi Nurima hodil. Podívám se do dlaně a zjistím, že jsou to klíče od jeho auta. "Můžeš řídit jestli chceš," řekne a já se na něj chci podívat, když zjistím, že vedle mě nikdo není. Stojí asi dvě stě metrů ode mě, stále opřený o auto.
"Jakto…?" chci se opět zeptat.
"Teď na tvé otázky není čas, musíme jet," řekne normálním hlasem a přesto jej slyším, jako by stál vedle mě. Rozběhnu se k němu s otázkou v očích ale jeho pohled mě zastaví. Nasednu do auta a opatrně se rozjedu.
"Budeš mě muset navigovat, nevím, kam mám jet," přiznám se a jedu stále pomalu.
"Ach, Simi, no tak odvaž se trochu. Toto auto je stejné jako jiné, nemusíš se bát, a s cestou si nedělej starosti," mrkne na mě. Povytáhnu obočí, ale nic neříkám. Nurima chytne jednou rukou volant a druhou položí na mou. Na malou chvíli se mi zatmí před očima. Ale pak vidím silnici, po které jedeme, ale vidím ji nějak jinak, jako zrychlený film. V sekundě mi dojede, že je to obraz cesty, kterou mám jet.
Vytřeštím oči a zhluboka se nadechnu, Nurima pustí volant a spokojeně se uvelebí na sedačce.
"První reakce je vždycky stejná," zamumlá.
"Co to sakra bylo?!"
"Neptej se."
"No to se teda ptát budu!" vykřiknu a podívám se na něj. Pravdě podobně ho má reakce rozčílila. Chytne mě pevně za ruku.
"To bolí," postěžuju si jako malé dítě.
"To je tvůj boj. Myslím, že jsem ti dostatečně jasně řekl, že se teď nemáš ptát, nebo ne?!" skoro křičí, odtrhnu oči od vozovky a podívám se mu do očí. Úlekem tlumeně vykřiknu, jeho křišťálově modré oči jsou nyní černé jako uhel.
"Čeho se bojíš?! Si stejná jako já, jen to ještě neumíš ovládat!"
"Co neumím ovládat?" zeptám se zmateně.
"Prosím, Simonko, já tě prosím, už se mě na nic neptej a jeď," vydechne vyčerpaně. Hledám v jeho hlase stopy ironie. Když je nenajdu dojde mi, že to myslel upřímně a sešlápnu plyn. "Jsi horší než hurikán," povzdechne si. Tak tady ta ironie už určitě byla.
"No děkuju pěkně!" rozeměju se a cítím jak se atmosféra odlehčí.

* * *

Když konečně dorazíme na místo nestačím se divit. Už chápu proč mim ji chtěl ukázat.
"Ta-je-úžasná!" vydechnu nadšeně.
"Myslel jsem si, že se ti bude líbit," usměje se.
"Takže tady zítra pojedeme?"
"Ano, teda pokud to nebudeš chtít zruštit."
"Proč bych to měla chtít zrušit?"
"Protože, ti možná odpovím na některé tvé otázky," tajemně se usměje.
"Aha, no uvidíme, co jsme tedy zač?"
"Yawe," odpoví klidně. A zahledí se do dáli.
"Víš, že nemám ponětí co to je."
"Oprava: ne co to je, ale kdo to je. Mimochodem, jsme to my," usměje se. Potichu čekám, až bude vykládat dál. "Jsme něco jako upíři, ale nepotřebujeme k životu krev, něco jako vlkodlaci, v době, kdy se objeví naše schopnosti přestaneme stárnout, něco jako elfové, můžeme pracovat s energií."
"Je ti dobře?" zeptám se bez náznaku ironie.
"Proč by nemělo být?"
"Protože mluvíš z cest, vždyť to je absurdní!"
"Poslouchej mě pozorně, a hlavně mě nepřerušuj!"
"Dobře, ale stejně si myslím, že je to blbost," ušklíbnu se a opřu se o auto.
"Jsme potomci tří ras, elfů, upírů a vlkodlaků. Z každé ,rasy´ máme něco. Po upírech máme rychlost, mrštnost, hbitost, postřeh… Po vlkodlacích máme schopnost přestat stárnout, když se u nás začnou projevovat vlastnosti upírů a elfů, také máme jejich rychlou orientaci. A po elfech máme krásu a snad ten největší dar, umění ovládat energii. A tím nemyslím, ji proti někomu poštvat ale spíše o ni někoho připravit, jako já tebe dnes."
"Počkej, to mi chceš tvrdit, že jsem jedna z Yawů?" když se to člověk nesnaží pochopit, je to lehčí.
"Ano," odpoví klidně.
"A nebudu stárnout?"
"Ano."
"No to je ale blbost," rozesměju se.
"Ne, není," řekne a rychlostí blesku ke mně přistoupí a začne mě hladově líbat. "Vidíš, teď nepřicházíš o energii, protože to nechci," zašeptá mezi polibky "Ale teď o ni přijdeš," řekne a já cítím jak mi ubývá sil. V momentě se ode mě odtrhne a já se zhroutím na zem.
"To není možné, já chci zestárnou, co Yuuki, Takeshi? Nemůžu se dívat jak umírají, chci mít rodinu," rozpláču se. Alex si sedne vedle mě a pevně mě obejme.
"Musíš se s tím vyrovnat, tak jako jsem se s tím musel vyrovnat já," zašeptá trpce. Odstrčím ho od sebe, stoupnu si a nasednu do auta.
"Jedeme domů," zavelím.
"Ne," odpoví jednoduše.
"Fajn, tak si tu zůstaň, já jedu," řeknu rozhodně a sešlápnu plyn dřív než mě stačí zastavit. Kličkuji teď už večerním Tokiem, nemám chuť jet domů, ani za Takeshim, jen tak si jezdím po okolí. Najednou mi šíleně zakručí v břiše. Vytáhnu peněženku z kabelky a jdu do restaurace. Když zjistím, že nemám na nic chuť objednám si pouze kafe a zavolám Takeshimu.
"Takeshi?"
"Simono-chan! Už jsem se o tebe bál, kde jsi?"
"To je jedno, v jedné restauraci, mohl bys prosím zavolat Nurimovi, že auto bude mít před školou?"
"C-co se stalo?"
"Raději se ani neptej."
"Simi prosím!" žadoní.
"Ujela jsem mu s autem, hele už musím končit, vyřiď mu to prosím ano?"
"Jasně."
"Tak zatím," rozloučím se s Takeshim a zaklapnu telefon. Zaplatím účet a vyjdu z restaurace. Nasednu do eva a jedu před školu, kde si zavolám taxi.
Před domem taxikáři zaplatím požadovanou částku, vystoupím z auta a jdu dovnitř.
"Simono-chan! Tolik jsem se o tebe bála, kde jsi byla? Co se stalo?" zeptá se mě Yuuki, když vidí, že mám slzy na krajíčku.
"Já, nemůžu ti to říct, alespoň ne teď," zašeptám a skloním hlavu.
"Tak nic neříkej," řekne Yuuki a obejme mě. Když ucítím její rty na svém krku ztuhnu. Pomalu směřuje až k mým rtům, kde mě začne hladově líbat. Sundá ruce z mého krku a surově mě přitiskne na zeď. Přidám se k její hře, chytím ji za boky a přitáhnu k sobě.
"Yuuki," vydechnu mezi polibky. Ale nedočkám se žádné reakce, krom vzrušeného vydechnutí. "Yuuki?" zkusím to znovu. Kousek se ode mě odtáhne.
"Copak?" zeptá se tiše.
"Víš, ehm, mě se chce strašně moc na záchod," usměju se nevině.
"To si děláš srandu ne?"

Selin! ( SB )

13. listopadu 2008 v 6:55 | Pluviassol |  Spřátelené blogy
Ahoj sluníčka... =)))
Konečně jsem se dostala k tomu přidat si nové eSBčko, čímž se Selin omlouvám, že je to až teď ale absolutně nestíhám...
Takže, blog upírky Selin, bych hlavně doporučila fanouškům Nightwish, jelikož se tam o nich oběvují zajímavá videa, reportáže, atd... Samoržejmě nechybí články o upírství, metalu, gothic a monoho dalších, takže verdikt zní.... chvilka napětí.... Tento blog určitě stojí za shlédnutí... =)))



A tady je desing:



Škola očima žáka

11. listopadu 2008 v 19:04 | Pluviassol |  Vtipy
příchod do školy - cesta na popravu
škola - věznice
pětka - chléb náš
každodenní vyučování - smlouva s ďáblem
prázdniny - sladká slova svobody
tělocvik - BBC
literatura - nedělní chvilka poezie
dílny - urob si sám
sborovna - sídlo nepřátel
rozhlas-kriminální ústředna VB
uklízečka - dívka na koštěti
školník - mstitel s píšťalkou
šatna - vlčí doupě
tahák - skrytý pramen
volná hodina - sůl nad zlato
dějepis - film pro pamětníky
jídelna - otrávené plyny
za školou - volání divočiny


Puzzle 11. (fotka z Melodky)

11. listopadu 2008 v 18:40 | Pluviassol |  Puzzle
Po dlouhé době vám sem dávám zase nějaké puzzle! Je tam jedna fotka z Melodky, z RB... Jsme na ní jak já, tak Nikki i Kika, ale pochybuju, že nás tam najdete... xD S Nikki jsme se dohadovali jestli je to ona nebo ne... xD ale zkusit to můžetě.
Abyste neřekle, že jsem na vás zlá máte tu dvě verze.... =))))






Twilight movie

11. listopadu 2008 v 18:14 | Pluviassol |  Twilight Series → Movie


Co o Twilisht napsalo Palace Cinemas?

↓ ↓ ↓


Stmívání

horor; 122 min; 2008.

Režie: Catherine Hardwicke
Produkce: Wyck Godfrey, Greg Mooradian
Scénář: Stephenie Meyer
Hrají: Robert Pattinson, Billy Burke, Nikki Reed, Taylor Lautner, Kristen Stewart, Peter Facinelli
Synopse

Bella byla vždy trochu jiná. Když se její máma znovu vdala, Bella se rozhodla sblížit se svým otcem a nastěhovala se k němu do malého deštivého městečka Forks bez toho, aniž by čekala, že se její život změní. Na první hodině v nové škole si k ní přisedne tajemný a okouzlující Edward Cullen, kluk, který je jiný než všichni, které doteď potkala. Ve škole se o něm šíří zvláštní zvěsti, stejně tak o jeho sourozencích, se kterými vždy sedává osamocený u jednoho stolu ve školní jídelně. I navzdory varování kamarádů Bellu Edward neskutečně přitahuje, zdají se jí o něm sny. Postupně začne mít však podezření, že Edward není úplně obyčejný kluk...

USA 2008, romantický horor, české titulky, nevhodné do 12 let

České stránky filmu:
www.stmivani.cz

Zahraniční stránky filmu:
www.twilightthemovie.com



Moje poznámka:

Cože?!!! Dělají si srandu?? Stmívání a horor? *padá smíchy* xD xD xD ok, ok... to musím rozdýchat... Ale mám pro vás dobrou zprávu a to tu, že film bude S TITULKY což znamená ŽÁDNÝ DABING!!!!


Time for driving - část 6.

10. listopadu 2008 v 21:48 | Pluviassol |  → Time for driving (moje povídka)
Konečně je tu další část TFD, omlouvám se, že to tak dlouho trvalo ale svůj čas teď naplno věnuji synchru, nacvičujeme volnou jízdu na Piráty z Karibiku, na exhibici a závody. Takže toho mám celkem hodně, pokud chcete tak vám tu můžu uveřejnit kroky, z kolečka a části bloku... ;o) No nic, nebudu dál kecat, krásné počtení.... =)))





"Opět se setkáváme," promluví na mě Nurima, tlumeným, příjemným hlasem. Pevně semknu oči a povzdechnu si. "To mě ani nepozdravíš?" vysmívá se mi. "A kde máš tu svou plechovku?" To už nevydržím a otočím se na něj.
"Mlč!" řeknu zostra.
"Takže umíš mluvit," uchichtne se.
"A co sis myslel, že jsem nějaká leklá ryba nebo co?"
"Podle toho jak řídíš ano," ušklíbne se. Cítím, jak mi horko vstoupá do tvářích. Všechno ve mně vře.
"Moc si o sobě myslíš, Nurimo," zasyčím na něj. "Na to, že další závod, který spolu pojedeme máš dobrovolně prohrát."
"Ty si vážně myslíš, že bych tě nechal vyhrát? Při driftu? Naivko," směje se mi. Prohrábne si rukou své černo-blonďaté vlasy.
"Máš rád drift?" podivím se.
"Ano, při něm nenechám nikdy nikoho vyhrát, i kdyby to měla být nějaká malá naivní holka, které se mám omluvit." pohlédne na mě a já se na malí okamžik ztratím v jeho křišťálově modrých očích. Je to první člověk, kterého znám, který se vyžívá v driftu stejně jako já. Potichu ale zplna hrdla se zasměji.
"Je tu něco směšného?" otáže se, se zdviženým obočím.
"Krom tebe nic. Ale toho se to netýká. Přijímám tvou nabídku na závod. Zítra spolu pojedeme, nechci abys mě nechal vyhrát, protože tě chci porazit čestně," směji se dále.
"Jsi si moc jistá, že mě porazíš," utrousí.
"Nevíš s kým si zahráváš."
"To ty taky ne," směje se. Nervózně se po něm podívám, ale on už mi nevěnuje pozornost a věnuje se pouze výuce. Něco mě donutí si jej prohlížet. V obličeji jemné, elegantní rysy, rovné vlasy. Fascinovaná jeho vzhledem vyhrknu otázku dřív než se stačím zastavit.
"Proč máš volant vlevo?" Chvíli trvá než se ke mně otočí. Ve tváři udivený výraz. Jemně povytáhne obočí.
"Proč tě to zajímá?"
"Nevím," pokrčím rameny popravdě a považuji tento rozhovor za ukončený a věnuju se výkladu.
"Nejsem odtud, a japonské auta jsou, no jak to jen říct, pro mé řízení krajně nepraktické," uchichtne se. "Proč ty?" zeptá se stejně náhle jako já se zeptala jej. Než stačím odpovědět ozve se od tabule Morito-senpai.
"Simono-chan, chtěla byste nám něco sdělit?" zeptá se. Poníženě si stoupnu se skloněnou hlavou. V Japonsku není zvykem mluvit v hodinách. Senpai tu mají autoritu o jaké by se Evropským učitelům mohlo jen zdát.
"Ne, Morito-senpai, gomen nasai," řeknu tiše, slyším jak se vedle mě Nurima směje. Vzedme se ve mně vlna vzteku a opatrně mu pod stolem stoupnu na nohu.
"Pojď k tabuli, něco nám vypočítáš," vyzve mne a já pořád se sklopenou hlavou jdu k tabuli a Nurimu proklínám.

* * *

Na konci hodiny za mnou přišla Yuuki se strachem v očích.
"Co to bylo v té hodině?" zeptá se mě a dá si ruce v bok. Udiveně nadzdvihnu obočí.
"Co-co bylo?" nechápu.
"S Nurimou jste se k sobě chovali jako manželé po dvaceti letech!" Vyprsknu smíchy.
"Yuuki, to je absurdní."
"Ne to teda není, už asi čtyři děvčata se mě ptala jestli spolu chodíte nebo jestli u něj mají šanci!" chrlí na mě příval informací. Ale naštěstí zvoní, což Yuuki přinutí jít zpět na místo a k mé nelibosti se vrací i Nurima. Vrhnu po něm vražedný pohled.
"Proč se mi vybavuje přísloví vraždit pohledem?" zeptá se posměšně.
"Mlč!" vyjedu na něj.
"Co ti zase přeletělo přes nos?!"
"Jen matika, taková banalita víš!" odseknu a položím čelo na chladnou lavici ve snaze se uklidnit.
"Premiantku třídy nemůže přece jen tak něco rozhodit ne?" ušklíbne se a já se vyšvihnu do vzpřímené polohy.
"Jak to víš?" zeptám se ho zmateně.
"Jak vím co?" Apatie v jeho hlase je až hmatatelná.
"Jak víš, že mám vynikající výsledky?" zeptám se trpělivě.
"Ty jsi jak počasí, v jednu chvíli se mě vyptáváš, pak mi řekneš ať jsem zticha. Málem mě zabiješ pohledem a teď se mě už zase vyptáváš? Jsi divná."
"Nechtěla jsem po tobě analýzu své osoby ale odpověď."
"Proč si myslíš, že jsem zrovna v této třídě a sedím s tebou? Náhoda? Ani nápad! Vše bylo předem naplánované…"
"Cože?!"
"…od ředitele školy. Chtěl, abych měl po ruce tu nejlepší žačku školy, kdybych měl nějaká problém s učivem, i když to je krajně nepravděpodobné," dodal sebejistě. Opravdu je namyšlený.
Zbytek dne jsme spolu raději nemluvili, každý se věnoval své práci. Většinou jsme byli s úkoly, které nám byly zadané, stejně rychle hotovi a museli čekat na zbytek třídy. Byla jsem zvyklá, že jsem rychlejší a bystřejší než ostatní a snažila jsem se to nedávat nijak zvlášť najevo, ale Nurima mi stíhal, což bylo obdivuhodné.
Konečně naposledy zazvonilo, rozloučili jsme se se senpaiem a začali jsme se balit. Yuuki byla už dávno pryč, společné jsme měli jen některé hodiny. Pomalu jsem skládala věci do tašky s vědomím, že Takeshi přijede jako vždy pozdě.
"Jak se dostaneš domů?" ozvalo se za mnou. Otočím se a spatřím Nurima. Myslela jsem, že už dávno odešel. Svraštím obočí. Košili i sako má ležérně rozepnuté, kravatu povolenou.
"Co je tobě do toho?" zeptám se normálním tónem.
"Máš pravdu nic," zkonstatuje a odejde. s Povzdechem si dobalím věci a odšoupám se před školu, kde se posadím na zábradlí. S pohledem do nikam, přemýšlím o Nurimových slovech, že nevím s kým si zahrávám. Je vůbec ten za koho jej považuji? Zahloubaná v myšlenkách si nevšimnu, že se ke mně někdo přibližuje. Přítomnost někoho druhého si uvědomím až ucítím jeho rty na svém krku. Cítím jak mě opouští energie a propadám se do hluboké temné propasti.

Navstevnost za tyden (3.11. 2008 - 9.11. 2008)

10. listopadu 2008 v 19:06 | Pluviassol |  Návštěvnost
Navstevnost za minuly tyden (3.11. 2008 - 9.11. 2008) je:
Pondeli: 114
Utery: 78
Streda: 101
Ctvrtek: 87
Patek: 56
Sobota: 63
Nedele: 73

Celkem: 572
Moc děkuju!!! Snad se vám tu i líbí... ;o) ;o)

A Bad Cat Day

10. listopadu 2008 v 17:22 | Pluviassol |  Videaa

Já je fakt zbožňuju. xD xD xD


Nirvana vs. Inflagranti

10. listopadu 2008 v 16:51 | Pluviassol |  Nirvana
Takže,
objevila jsem předělávku od Nirvany - Smells Like Teen Spirit, když jsem ji poprvé slyšela, nezlob te se na mě, ale vybuchla jsem smíchy.... xD
Takže vám nabízím srovnání... =)

Nirvana:





Inflagranti:


Rattle Bucket - new songs!

10. listopadu 2008 v 16:09 | Pluviassol |  Rattle Bucket

Následující středu 12. listopadu uveřejní Rattle Bucket na bandzone.cz/rattlebucket ukázky dvou nových skladeb!!! =)))



Simple Plan - Perfect (video, CZ + AJ text)

9. listopadu 2008 v 21:38 | Pluviassol |  ostatní
Naprosto úžasná písnička od SP....... Sorry i´m cant be perfect....


Nedá mi to a musím sem k tomu dát i text.... Click na celý článek ↓↓↓

Přes 20 000!!!!

9. listopadu 2008 v 21:23 | Pluviassol |  Návštěvnost

Ahoj!

Moc vám děkuju!!! Konečně jsem se dočkala 20 000!!! Ani nevíte jak mě to potěšilo... Takže ještě jednou moc díky, doufám, že se vám tu líbí... =)))
Ovšem pokud máte nějaké připomínky napište to do komentů, popř. zprávy autorovi.... =)))

A teď, chvilka napětí:

Řeťezák by Upiirek

9. listopadu 2008 v 21:13 | Pluviassol |  Moje kecy
Ok, pokračuju s řetězákem od Upiirky.... =))))

Miluju... led, chlad...

Jsem... xD i´m strange

Hrozně ráda... spím! xD

The Rasmus - Living in a world without you

6. listopadu 2008 v 20:56 | Pluviassol |  ostatní

Dala jsem na youtube.com i jedno skvělé video, a to od The Rasmus, snad se bude líbit... =))))

Rattle Bucket - Melodka 16.10.2008 (video 3)

6. listopadu 2008 v 20:54 | Pluviassol |  Rattle Bucket
Konečně je tu poslední video z Melodky.... =o) tak si ho užijte...!!


Báseň ze života

6. listopadu 2008 v 20:38 | Pluviassol |  Vtipy
Kámoš Franta na vesnici
namluvil si krasavici.
Je moc hezká, nohatá,
hloupá - ale kozatá.
On si slastí mručí,
ať si chlapi čučí !
Její ladné pohyby
záviděti mohli by !

Dostal jsem na Frantu zlost -
Děláš hroznou pitomost !
Vykašli se na tu kost !
Nehodí se k tobě dost !
Věř mi, vtipy na blondýny
nejsou žádné voloviny !
Problémy se začnou kupit.
Probůh, Franto, nebud stupid !

Nedbal nic na dobré rady,
zlákaly ho její vnady.
Šuškala si celá víska,
krásná Vlasta chce byt misska !
Povolil ji otěže,
hlasí se do soutěže.
Ihned jsem mu navrhl,
aby ji to zatrhl.
Hučím jako do dubu -
Měl bys jí dát přes hubu !
Ale Franta se furt chvástá -
Bude slavná moje Vlasta !

Nejhorší písně všech dob!!!

5. listopadu 2008 v 17:37 | Pluviassol |  ostatní
Tak na tohle se podíváte VŠICHNI a to POVINNĚ... xD xD xD