close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Hermiona - část 43.

21. září 2008 v 20:24 | Pluviassol |  → Hermiona (moje povídka)
Omlouvám se, že je tu pokráčko tak pozdě ale jak už jsem předeslala v tomto článku (který četl jen Upiirek), byla jsem a jsem nemocná. Pokráčko není nijak extra dlouhé, ale já to musela useknout v této části, snad se nezlobíte. Už mám připravený soundtack k Hermioně, brzo ho tu najdete... ;o)
Aktualizace: Ještě to četla Michka ale nezanechala kometn.. =o) )
Dopadli na tvrdou zem astronomické věže, ale byli tam sami. Nechápavě se rozhlíželi kolem, když uslyšeli kroky na schodech. Hned na to se otevřely dveře a jim se naskytl pohled na mladinkého Snapea, která nesl v ruce dřevěnou krabičku, velkou asi jako talíř na polévku. Vylez po žebříku k malému výklenku, kam položil krabičku a tiše pronesl. "Oculus Refaro," a krabičku pohltilo nenápadné sklo, vypadalo pouze jako okýnko, nic víc. Poté pronesl nějaké nesrozumitelné zaklínadlo, které musel přečíst z papírku a sklo, za kterým byl schovaný lektvar pro Peggi se zavlnilo a jemně křuplo, i když na něm nebylo nic znát.
"Černá magie," zašeptala prozíravě Hermiona. Snape je nemohl slyšet, ani vidět, ale přesto stáli raději opodál.
Snape papírek složil a vložil ho do jednoho z dalekohledů. "Flagrate," zamumlal a na dalekohledu se objevil malý křížek.
"To v životě nenajdeme, vždyť může být už dávno vyhozený," povzdechl si Ron. Najednou je něco chytnulo za hábity a vytáhlo je do reality.
Ztěžka dopadli na tvrdou podlahu Brumbálovi pracovny. Pomalu se zvedli a už, už chtěli odejít hledat lektvar pro Peggi, když je zastavil přísný hlas profesora Brumbála.
"Můžete mi prosím vysvětlit, co jste tu hledali?" zeptal se, když se usadil za svůj stůl do křesla.
"Omlouváme se pane profesore, ale musíme jít pomoct Peggi Alsové, pokud jí nepřineseme lektvar, zemře," drmolila rychle Hermiona.
"No dobrá ale to stále nevysvětluje proč jste tady," řekl konejšivě Brumbál.
"Vy jediný máte, pane, myslánku, a my ji hrozně potřebovali. Profesor Snape byl Peggin otec a…"
"Vy jste našli lahvičku s cestou k lektvaru, pro její uzdravení?" skočil jí do řeči Brumbál.
"Ano, jak o tom víte?" pídila se se zájmem Hermiona.
"Pomáhal jsem ho profesoru Snapeovi vyrobit. A teď běžte, ať jí můžete pomoct!" vyhnal je brumbál z pracovny. Okamžitě se rozběhli do astronomické věže.
"Ty schody mě zabijí," prohlásil Ron, když utíkali celý zadýchaní do schodů. V astronomické věži v tu chvíli nikdo nebyl. Hermiona okamžitě uviděla výklenek, za kterým se skrýval lektvar pro Peggi.
"Musíme co nejdřív najít ten dalekohled, Harry, kolik máme času?"
"Hodinu a půl," odpověděl zkroušeně Harry.
"Cože? Tak málo? Jak je to možné?" zděsila se Hermiona a rychle šla hledat.
"Na to je celkem jednoduché vysvětlení, v myslánce ubíhá čas jinak než tady, museli jsme tam být hodiny," huhňal odněkud Harry, hledajíc správný dalekohled. Asi po půl hodině se ozval Ron.
"Mám ho! Já ho našel! Slyšíte? Mám ho!" Hermiona k němu okamžitě přeběhla a začala hledat místo kam Snape schoval papírek se zaklínadlem. Našla ho takřka okamžitě. Vytáhla jej a přečetla, směrem k výklenku, nesrozumitelná slova. Sklo se opět zavlnilo a prasklo. Všichni se rychle skryli před padajícími střepy. Ginny pak vylezla pro krabičku, protože byla nejmíň zasypaná střepy, ostatní se ještě oprašovali.
Když slezla dolů, i s cenným pokladem v ruce, okamžitě se rozběhli za madame Pomfreyovou na ošetřovnu.
"Konečně jste tady! Už jsem se bála, že to nestihnete!" zvolala madame Pomfreyová, když je uviděla, okamžitě se k nim vydala. "Kde máte lektvar?"
"Tady," vykřikli sborově a ukázali na Ginny, ta poslušně předala krabičku madame Pomfreyové.
"Vy jste to neotevřeli? Co když to tam není a ona zemře?!" panikařila madame. Hermiona k ní rázně přistoupila a jemně s ní zatřásla.
"Madame, určitě to tam je."
"Jak si můžete být tak jistá?!"
"Prozradil nám to profesor Brumbál, ale teď už rychle prosím. Peggi potřebuje pomoct," konejšila ji Hermiona a pomalu postrkovala k Pegginé posteli.
"Dobrá tedy, ale jste si jisti, že u toho chcete být? Nemusí se to povést, výsledek není zaručen," šeptala k nim madame Pomfreyová ale očima neuhnula ze zavřené krabičky.
"Samozřejmě, a teď už rychle. Pusťte se do toho," povzbuzovala ji hermiona. měla pocit, že každou chvíli napětím praskne. Madame Pomfreyová kývla a otevřela krabičku. Naskytl se jim pohled na saténem vykládané dno, v jehož středu ležela lahvička s bílím lektvarem. Chvíli všichni oněměle zírali na tu krásu.
"Tak do toho," zamumlala si madame Pomfreyová a opatrně vytáhla lahvičku a v posvátné úctě ji položila na noční stole vedle Pegginé postele. A pak vytáhla útržek pergamenu, kterého si nikdo krom ní nevšiml. Všichni byli natolik okouzleni lektvarem, že je ani nenapadlo se podívat na dno krabičky. Madame Pomfreyová si lístek pozorně přečetla. Poté pevně semknula oči v usilovném soustředění. Hermiona si všimla jak zatnula ruce v pěst, až já na zápěstí byly vidět šlachy.
"Co se děje?" zeptala se opatrně Hermiona.
"Výsledek, není zaručen."
"Nic jiného se tam nepíše?"
"Ale samozřejmě, že ano! Ještě zaříkávací formule, která by jí kletby měla zbavit! Snape, ten idiot! Jak jí to mohl udělat?!"
"Madame, klid, teď musíme pomoct Peggi, a to bez vás nezvládneme," pohladila ji Hermiona jemně po ramenu. Snažila se ji utišit, už moc času nezbývalo, a oni ještě nezačali.
"Není to složité, Jen jí musíme donutit ten lektvar vypít a pak pronést zaříkávací formuli a to je vše, měla by se probrat."
"Tak do toho," pronesla Hermiona a chopila se lektvaru. Opatrně jej odzátkovala a otevřela Peggi ústa. Všechen obsah vylila do Pegginých úst. Madame Pomfreyová začala něco mumlat. Nikdo jí nerozuměl, jako by mluvila cizí řečí. když najednou začala Peggi křičet a její tělo se začalo zmítat v bolestech.
"Chyťte ji! Vy madame Pomfreyová nepřestávejte!" rozkázala Hermiona a sama chytnula Peggi za ramena a zatlačila je do lůžka. Ostatní ji okamžitě poslechli a drželi Peggi, která se zmítala čím dál tím víc.
"No tak Peggi tohle zvládneš! Zažili jsme i horší!" mumlala Hermiona. Peggino tělo se stalo nezvladatelným, vysmeklo se jim a prohnulo se jako luk, Peggi zakřičela a pak nastalo ticho. Tělo s žuchnutím dopadlo na zpět na postel a ozvalo se pravidelné oddechování.
"Povedlo se," rozvzlykala se madame Pomfreyová.
"Jak to poznáte?" zeptal se Ron s otevřenou pusou.
"Spí," vydechla ztěžka madame Pomfreyová.
"Vzbudím ji," řekla nesmlouvavě Hermiona.
"Ano, bude to nejlepší, půjdu jí uvařit nějaký posilňující lektvar, asi na tom nebude zrovna nejlépe až se probudí," řekla madame a zvedla se k odchodu.
"Jak to myslíte?! Ona nebude v pořádku?" děsil se Harry.
"Bude v pořádku, měla by být ale bude unavená, cožpak jste právě neviděl čím si musela projít?"
"Ah tak, ano, samozřejmě," řekl Harry a sklonil hlavu.
"No tak jdeme na to, vzbudím ji," řekla s úsměvem Hermiona a přistoupila k Peggi. Pohladila ji po tváři, chytla ji opět za rameno a jemně s ní zatřásla. Peggi nakrčila nos a s mručením se obrátila na druhý bok. Hermiona se nad tou reakcí musela pousmát, vypadal tak rozkošně.
"Peggi, no tak vstávej," zašeptala a opětovně s ní zatřásla. Peggi se vymrštila do sedu, oči otevřené dokořán.
"Ona ho zabila," pronesla vyděšeně.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Michka | Web | 21. září 2008 v 20:48 | Reagovat

to není fér, já ten článek taky četla... akorát jsem nějak zapomněla napsat koment, mno =))... jinak, pokráčko je úžasný, jsem ráda, že je Peggi v pořádku... ale zas ten useknutej konec... to není fér!okamžitě přidáš další! =D... mno a na ten soundtrack se těšííím =))

2 Pluviassol | Web | 21. září 2008 v 21:08 | Reagovat

No vidíš, psát komenty se vyplatí! xD ok ale zaktualizuji tu chybu.. xD =o) ;o) už na něm pracuju, asi se za těch 26 songů co v něm je odstřelím... xD no pokráčko ale bude brzo... ;o)

3 Upiirek | Web | 22. září 2008 v 18:59 | Reagovat

ehm... a Upiirek to neČETL, ale ČETLA, jestli se za sebe můžu tak ohradit xD

ale dobře, už tě nechám napokoji xD pokráčko je super, ale jestli to budeš pokaždý tahle usekávat tak si uhryžu nehty dokrve!!! Takže doufám že další díl bude brzy a bude stejně super jako tenhle ;o)

4 Kolda | E-mail | Web | 22. září 2008 v 19:34 | Reagovat

Upiirek: takže Upiirek je podle vzoru žena, předpokládám xD

Ale Deny!!! Já to taky četla a koukal an tu fotku =D Jen sem nějak nedopisala koment..mě nenapadlo, co napsat... Tak se na mě nezloob!!! x) =D Krásný pokráčko, ale s tím usekáváním by ti měl někdo vysvětlit, že to se prostě nedělá!!!! xD

5 Upiirek | Web | 22. září 2008 v 21:36 | Reagovat

Kolda: Jasně, Upiirek bez Upiirka jako žena bez věna =oD já jsem zvyklá čítat věci jakou Upiirek byla, Upiirek napsala... ať je vidět že uvažuju hlavou a ne jiným orgánek co nemám xD

6 Pluviassol | Web | 23. září 2008 v 19:22 | Reagovat

Upiirek: promiiiiň.... =o*

omlouvám se, že tu včera krom rána nic nepřibylo ale byla jsem bez pc, malovali jsme...

7 Upiirek | Web | 23. září 2008 v 20:08 | Reagovat

v pohodě, to já jen rejpu, zas tolik se mě to nedotklo =oD

8 Pluviassol | Web | 23. září 2008 v 20:42 | Reagovat

xD ok, ok.... xD

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama