Srpen 2008

Modelky a hvězdy bez make-upu 3.

29. srpna 2008 v 13:59 | Pluviassol |  Modelky a hvězdy bez make-upu
Jsou to normální lidi jako my.... =o)

Nepodceňuj blondýnky!!!

29. srpna 2008 v 10:26 | Pluviassol |  Vtipy
NEPODCEŇUJ BLONDÝNKY!!!!!!
Přijde v Praze blondýna do banky a nechá se uvést k úředníkovi ohledně půjčky.
Prý cestuje obchodně do Ameriky a potřebuje si na 2 týdny půjčit 1000 korun.
Úředník na to, že banka potřebuje nějakou záruku, takže blondýnka mu nechá klíčky od nového BMW. Auto bylo zaparkované u chodníku, měla od něj doklady, vše bylo v pořádku.
Banka tedy souhlasí, že si ho vezme jako záruku půjčky.
Prezident banky a všichni úředníci se potom od srdce zasmáli blondýnce,která dá bavorák za 2,5milionu korun jako záruku na půjčku 1000 korun.
Jeden zaměstnanec auto odvezl a zaparkoval v garážích banky.
Po dvou týdnech se blondýna objeví, zaplatí 1000 korun a k tomu 17,41 korun jako úrok.
A úředník na to: "Slečno, jsme velmi rádi, že jsme s Vámi uzavřeli obchod a že všechno tak hladce proběhlo, ale i tak nám to vrtá hlavou.Když jste byla pryč, trochu jsme Vás prověřili a zjistili, že jste multimilionářka.
"To jo, ale kde bych v Praze zaparkovala na 14 dní za 17,-Kč????

Navstevnost za tyden (18.8. 2008 - 24.8. 2008)

28. srpna 2008 v 23:26 | Pluviassol |  Návštěvnost
Navstevnost za minuly tyden (18.8. 2008 - 24.8. 2008) je:
Pondeli: 53
Utery: 49
Streda: 62
Ctvrtek: 62
Patek: 52
Sobota: 52
Nedele: 73

Celkem: 403

Nic proti blondýnkám.... xD

28. srpna 2008 v 23:02 | Pluviassol |  Vtipy
Blondýnka volá příteli mobilem a ozve se jí ženský hlas:
"Účastník momentálně není dostupný, zavolejte prosím později."
"A tobě je dostupný, ty mizerná štětko?"


Je blondýnka v supermarketu u pokladny a ptá se prodavačky:
"A igelitka by nebyla?"
"Prosím vás, a co kouzelné slůvko?" odvětí prodavačka.
Blondýnka se hluboce zamyslí a povídá:
"Čáry máry, igelitka!"


Potkají se 2 blondýnky ve výtahu a ta jedna říká, že si nechala udělat těhotenský test a ta druhá se ptá:
"A jaké otázky ti tam dávaly?"


Černovláska na pláži:
"Mám plnou hlavu písku.
" Blondýnka:
"Zajímavé, mně se to dostalo jen do vlasů."


Jde blondýna po ulici a na lampě vidí inzerát: "Prodám byt 2+1."
Tak blondýna klepe, klepe a nic!
Jde kolem policajt a říká:
"Proboha, proč klepete na tu lampu?"
"Ale, tady vidím inzerát - prodám byt 2+1 a tak klepu, klepu a nikdo neotvírá."
A policajt na to:
"Zkuste to ještě jednou, nahoře se svítí."


Hladí si těhotná blondýnka před zrcadlem břicho:
"Doufám, že je to moje!"


Blondýnka na křižovatce lehce drcne do jiného auta. Z něho vyběhne nasraný chlap a křičí:
"Ty krávo, dělalas někdy řidičák?!"
"Určitě víckrát jak ty, debile!"


Volá blondýnka manželovi na mobil:
"Miláčku, já bych s tebou potřebovala mluvit."
"No tak co je?"
"No já jsem si v obchodě koupila to ... jak se to jmenuje ... no puzzle."
"Dobře a co je s nimi?"
"Nejde mi to složit."
"Prosím tě, jak to, že ti nejde složit puzzle? Na krabici je nějaký obrázek, že?"
"Ano to je."
"A co je na tom obrázku?"
"Jsou tam nějaká písmenka, medvídek, mistička je tam mlíčko a lžička.."
"Aha miláčku, to asi nesložíš, to jsou Corn flakes."


Blondýna přijde se psem k veterináři a prosí:
"Podívejte se, pane doktore, co mu jen může být? Dávám mu všechno, co pes potřebuje ke správné výživě - ale on pořád nežere a nežere a nežere...
"Veterinář se podívá na psa a odpoví blondýně:
"Protože je vycpanej, vycpanej a vycpanej."


Baví se dvě blondýnky na letišti:
"Já nechápu, jak můžou ty teroristi tak velký letadlo vůbec unést."
"Ty si ale kráva! Vždyť oni ho neunášej na zemi, ale ve vzduchu, když je tááákhle malinký!"


Blondýnka už delší čas stojí na autobusové zastávce.
Všimne si toho muž, který prochází kolem, a říká jí: "Slečno, ten autobus jezdí jen ve svátek."
Blondýnka se rozzáří jako vánoční stromeček a s úsměvem povídá: "No tak to mám velké štěstí, protože ten mám právě dneska!"


Prochází se blondýna v muzeu a rozhlíží se kolem sebe, až narazí do stolku s vázou, která spadne na zem a rozbije se na kusy. Přiběhne rozzuřený hlídač a řve na ní: "Ženská nešťastná, ta váza byla z 15. století!!! " Blondýnka se chytne za srdce a povídá: "Uuuufff, a já se bála, že je nová."


Jde blondýnka se psem po ulici, zastaví ji policajt a povídá: "Slečno, jak to, že Váš pes nemá košík?"
"My ale nejdeme nakupovat.."
"Aha, tak promiňte.."


Dvě blondýny se dohodnou, že si udělají autoškolu. Jedné už se podaří složit zkoušky a ptá se druhé: "Tak co, už to taky máš?"
Druhá odpoví: "Nemám, vyhodili mě."
"To není možný, a proč?" ptá se první.
"No, přijeli jsme na kruhovej objezd a tam byla značka "30", tak jsem to třicetkrát objela a oni mě vyhodili."
"Za tohle, jo?! A počítala jsi správně?"

Slepí piloti

28. srpna 2008 v 21:34 | Pluviassol |  Vtipy
Dva slepí piloti s nasazenými tmavými brýlemi jdou v dopravním letadle uličkou mezi sedadly.
Jednoho vede slepecký pes, druhý hledá cestu ťukáním hůlky. Vejdou do pilotní kabiny, zavřou za sebou dveře a nastartují motory. Cestující na sebe nervózně pohlédnou a čekají, kdy jim někdo oznámí, že jde o žert. Jenže nikdo nepřichází a z reproduktorů se taky nic neozývá. Letoun se začne pohybovat čím dál rychleji po ranveji a pasažéři sledují okýnky, jak se blíží velké jezero na konci startovní dráhy. Když už to vypadá, že letadlo v plné rychlosti vletí do vody, pasažéři začnou v hrůze panicky ječet. V ten okamžik piloti přitáhnou řízení a letadlo se zvedne do vzduchu. Cestující si oddychnou a v klidu sedí na svých místech. Jsou přesvědčeni, že letoun je v dobrých rukou.
V kokpitu se jeden slepý pilot otočí k tomu druhému a řekne: "Teda Bobe, jednoho krásnýho dne ty lidi zařvou pozdě a my všichni chcípnem."

Nafoukaná žirafa a myš...

28. srpna 2008 v 12:40 | Pluviassol |  Vtipy
Machruje žirafa před myší:
"To je tááák super mít dlóóóuuuhej krk. To pak když něco jím, tak to tak dlóóóuuuho jde krkem,že si to můžu pořádně vychutnat."
Myš jen kouká a žirafa dál namyšleně pokračuje:
"No a když je teplo,tak ta studená voda jde tak dlóóóuuuho tím krkem,že mě krásně ochladí..."
V tom myš už nevydrží a říká: "A už si někdy blila?!

Yiruma - River Flows in You

26. srpna 2008 v 10:56 | Pluviassol |  Mp3



Tak toto je nádherná skladba!! Na jednom webu označovaná jako Edwardova ukolébavka pro Bellu, jsem zvědavá, jestli to bude nakonec pravda, kdo by ji chtěl poslat jako mp3-ku tak ať mi napíše mail do komentářů a já se pokusím co nejdříve dodat!! =o)



Oficiální datum premiéry Twilight (Stmívání) v ČR a SR!!!

26. srpna 2008 v 10:55 | Pluviassol |  Twilight Series → Movie
Oficiální datum premiéry Twilight (Stmívání) v ČR a SR je:

Česká republika: 27. listopadu 2008

Slovensko: 19. února 2009


Tak jsme se konečně dočkali!!!! Už se těším do kina!

Hermiona - část 40.

24. srpna 2008 v 19:54 | Pluviassol |  → Hermiona (moje povídka)
Ahooooj!
Takže jsem konečně zpět i s dalším, ne moc dlouhým pokráčkem. Na chalupě bylo pořád co dělat tak nebyl moc čas. A k tomu všemu mi ještě jedna nejmenovaná OSOBA (přezdívkou Kolda, nevíme o koho jde, že ne... xD) doporučila serii knížek jménem Mediátor, jsou fakt skvělé, ale díky nim jsem zanedbávala Hermionu... Takže případné stížnosti u OSOBY... xD xD xD Ne, případné stížnosti jako vždy u mě... xD Tak jo, Michka čeká na pokráčko tak já už se nebudu dál rozepisovat, příjemnou zábavu!!!!
"Avada kedavra!" ozvalo se od Harryho, který se již vzpamatoval. Neminul jako Hermiona. Voldemort to nečekal, jeho tělo ztuhlo a s hlasitým žuchnutím dopadlo na zem.
"Pane!" vykřikl Lucius Malfoy, který si zdělal masku. "Za to zaplatíš, ty šmejdko!Sectumsempra!" zavyl Malfoy. Hermiona však už nestačila zareagovat a kletba ji střelila přímo do srdce.
Hermiona se zhroutila na zem neschopna pohybu, jen matně vnímala dění kolem ní. Pomalu, zhluboka dýchala. Dlouho jí trvalo, než se vzpamatovala. Já žiju, pomyslela si s radostí. Pomalu zkoušela pohnout všemi částmi těla. Žádná bolest o sobě vědět nedala, ne ta, kterou čekala. Trochu ji bolel bok ale to bylo nejspíše z toho pádu. Ale jak je to možné? přemýšlela. Než však stihla najít odpověď na tuto otázku někdo ji popadl za rukáv a táhl ji pryč od toho zmatku.
"Co se tu proboha stalo slečno Grangerová?" zeptal se jí povědomí mužský hlas, ve kterém poznala profesora Brumbále.
"Pane profesore! Kde jste byl? Přišli sem mozkomorové a Smrtijedi! Harry zabil Voldemorta! Ron nesl Peggi na ošetřovnu. Veronika je mrtvá. Chtěla zabít Snapea," drmolila rychle Hermiona, sama se ztrácela ve svých myšlenkách. Běželi nějakou skromně osvětlenou chodbou, úzkou tak, že museli jít za sebou. "K-kam to jdeme?"
"Za profesorem Snapem," odpověděl stroze Brumbál.
"Ale ostatní potřebují naši pomoc! Běžte tam sám a já půjdu pomoci ostatním! No tak, pusťte mě!"
"Ne, o to se postarají ostatní, vy jste moc dezorientovaná na to, abyste jim byla něco platná."
"Jak to myslíte?"
"Slečno Grangerová, byla jste zasažena velice silnou, až smrtící kletbou. I když se vám nic nestalo, za což vděčíte hlavně panu Weasleymu, chvíli budete mít problém se soustředit, nikdo vám nic nevyčítá ale teď byste tam nebyla nic platná," řekl autoritativně Brumbál. Hermiona pouze svěsila hlavu a přemýšlela o zmínce o Ronovi. Události posledních minut se k ní vracely rychlostí bumerangu.
"Harry!" vykřikla najednou.
"Co se děje slečno?"
"P-pane profesore, co se stalo Harrymu? Je v pořádku? Bylo tam moc Smrtijedů, kteří chránili Voldemorta. Museli se na něj vrhnout, když ho zabil! Je v pořádku?"
"Slečno Grangerová, uklidněte se!" vyzval ji Brumbál přísně. Zastavil se, otočil se k ní a chytil ji za ramena. Nutil ji, aby mu pohlédla do očí. Našla v nich odhodlání, sílu, vše co potřebovala k tomu, aby se alespoň na malou chvíli uklidnila. "Dorazil jsem přesně ve chvíli, kdy vás kletba zasáhla a vy jste se zhroutila k zemi. Panu Potterovi jsem pomohl zbavit se zbytku Smrtijedů, věřte, nebylo jich tolik. Mimochodem pan Potter je absolutně v pořádku, dělal si o vás starosti. Poslal jsem ho na pomoc ostatním, venku se ještě bojuje s posledními mozkomory a hrstkou Smrtijedů. Jsou tam všichni, pouze profesor Snape tam scházel, děla jsem si o něj starosti, proto jsme nyní zde," pronesl tiše Brumbál a pokynul rukou ke dveřím Snapeova kabinetu.
"Ještě dovolte jednu otázku, kde je Ron? Je v pořádku? A co jste měl namysli tím, že za svůj život vděčím hlavně jemu?"
"To jsou tři otázky, ale nevadí," usmál se vlídně Brumbál. "Ano pan Weasley je naprosto v pořádku, pomáhá venku ostatním. Tím jsem zodpověděl dvě vaše otázky, na tu třetí by bylo vhodnější, kdyby jste se zeptala pana Weasleyho osobně. Slečno, než tam vejdeme chtěl bych vám osobně moc poděkovat, že jste pro mě poslala tu sovu," mrkl na Hermionu Brumbál až se začervenala. To už ale pomalu vstupovali do kabinetu Snapea ale byl prázdný. Brumbál jí mlčky naznačil ať se jde podívat za jedny ze dvou dveří.
Pomalu dveře otevřela a nahlédla dovnitř. Ocitla se v malinké kuchyňce. Na pravé stěně byly po stěnách spousty přísad do různých lektvarů. Ani se nesnažila přijít na způsob jejich uspořádání. Na levé stěně bylo pár skřínek a jedna polička s nejrůznější literaturou zabývající se magií a lektvary. Pod skřínkami byl menší stůl s židlí. Odtrhla pohled od stolu a zadívala se na osvětlení kuchyňky, byly to čtyři pochodně, ale hořely. Jejich světlo ji oslepovalo a tak sklonila hlavu, aby si mohla prohlídnout i zbytek útulné místnůstky. Potlačila výkřik, když uviděla profesorovo nehybné tělo, jak leží v koutě, v ruce sklenici od vody. Mrtvé oči se upíraly na Hermionu, byl v nich strach. Strach jaký doposud u tohoto svérázného muže neviděla.
"Pane profesore našla jsem ho," vzlykla. Ani si neuvědomila, že pláče. Nemohla od těla odtrhnou oči, nakonec přišel Brumbál, něco nesrozumitelně zaklel a vyvedl Hermionu pryč. Došli až do Velké síně, kde už neležel Voldemort, zato tam seděl vzlykající Hagrid.
"Hagride, je po všem?" zeptal se Brumbál.
"Jo pane profesore, všecky jsme je zahnali. Venku se vo to už staraj lidi z ministerstva. Aj ministr tu je. Smrtijedy jsme svázali nebo vomráčili. Voldemortovo tělo je u mé…mé," neschopen doříct se Hagrid zase rozvzlykal. Hermiona k němu mlčky přešla a pevně ho objala. Cítila jak se obrovo tělo pod ní otřásá vzlyky. Samotné jí bylo do pláče ale přesvědčovala se, že teď není na pláč čas. Musela pomoct Hybridovi.
"To jste ho tam nechal ležet jen tak? Bez kontroly?" děsil se Brumbál.
"No to vite, že né. Je tam s nim Dráp a nějaký Kentauři, čekaj na vás," řekl Hagrid smutným hlasem.
"Slečno Grangerová, nespouštějte z Hagrida oči prosím vás."
"Samozřejmě," řekla Hermiona a pohladila Hagrida po vlasech, který se zase vzlykal. "No tak, Hagride, uvidíš, že to bude dobré. Brumbál ti pomůže postavit novou hájenku uvidíš," konejšila ho. Sáhla do hábitu a vytáhla z něj kapesník, který s sebou na led vždy nosila. Podala ho Hagridovi, který ho vděčně převzal, i když si s ním jen stěží utřel své krokodýlí slzy.
"No to sice jo ale už to nebude ta stará, dobrá barabizna moja." Hermiona se těmto slovům jen pousmála a dál ho konejšivě hladila.
"Hermiono?" vydechl někdo za ní. Prudce se otočila a spatřila Rona. Okamžitě k němu přiskočila a vrhla se mu do náruče.
"Rone! Dělala jsem si o tebe starosti," vydechla tiše Hermiona. Ron ji v odpověď něžně políbil na rty. Tiskla se k němu co to jen šlo, jakoby mezi ně nechtěla pustit, žádný nežádoucí prostor. Vnímala jeho teplo, vůni, vlasy co jí jemně šimraly v obličeji. přála si, aby tento okamžik neskončil a trval navždy.

Hermiona - část 39.

18. srpna 2008 v 12:09 | Pluviassol |  → Hermiona (moje povídka)
Ahojte!
V poslední době fakt nestíhám, no hrůza... Tady přidávám další pokráčko, víc jsem toho nestihla napsat, jelikož se nám známí pokouší spravit notebook, aby do něj šel net, no jsem zvědavá jak to dopadne, už ho mělo asi 5 lidí a každý mi pak řekl, že je to ok a mě to doma stejně nejelo, no uvidíme... =o) Každopádně se omlouvám za ten konec... Ale nebojte není to poslední část, to bych vám přeci neudělala.... xD Tak se tu mějte krásně a já se vám 24.srpna zase ohlásím.... =o)
"Ty zmije! Za to zaplatíš! Avada…"
"Avada Kedavra!" vykřikla Peggi bez slitování. Záblesk zeleného světla vytryskl z její hůlky a narazil přímo do Veroniky, ta ztuhla a zhroutila se mrtva k zemi.
"Děkuji, Peggi. Peggi!" zakřičela zděšeně Hermiona a rozutekla se k Peggi, která padla na kolena a sípavě dýchala. "Peggi, Ishio, co je s tebou?!"
" ,Až zemřou rodiče dívky jedné, vznikne pouto nezvratné, myšlenky druhé uslyší, chtíc nechtíc, mysl se propojí. Zemře-li vyvolená první, druhá zemře s ní.´ Pořád nevím, která byla vyvolená, jak to vypadá asi Veronika," sípala Peggi.
"Peggi!!!" zakřičela Hermiona, když se jí zhroutila v náručí. Tiskla ji k sobě a tiše plakala. Nevěděla jestli je naživu. Najednou na sobě cítila něčí ruce, jak se ji snaží odtáhnout od nehybného těla, až moc jí to připomínalo smrt Viktora. Bez rozmyslu se rychle otočila a dotyčného udeřila vší silou do obličeje. Ten však naštěstí stihl uhnout. Hermiona na něj zaostřila přes uslzené oči a spatřila Rona s nechápavým výrazem ve tváři.
"Hermiono?" zeptal se tichounce. "Jsi v pořádku?"
"J-já nevím," vzlykla a vrhla se Ronovi do náruče. "Nevím co mám dělat," přiznala se po chvíli ticha.
"Zamysli se, co by teď asi udělala Peggi?"
"Pěkně by mi vynadala ať se vzchopím," pousmála se smutně Hermiona. V tu chvíli jí to došlo. Musím se vzchopit, donést Peggi na ošetřovnu, poslat Brumbálovi sovu a zabránit mozkomorům, aby pronikli do hradu, odříkávala si v duchu. Pevně objala Rona, jako by to bylo naposledy.
Natáhla se na špičky, ruce mu jemně, jako křídla vážky, položila kolem krku.Ron ji jednou rukou pohladil po páteři, od hlavy až k lemu hábitu. Druhou ruku ji držel na boku a jemně ji k sobě přitáhl. Jejich rty od sebe dělil pouhý centimetr. Nikam nespěchali, užívali si tento okamžik naplno, celým svým bytím se vnořili do této krátké intimní chvilky. Hermiona se natáhla, aby překonala tu krátkou vzdálenost, která je dělila. Přitiskla své rty k jeho a jemně je o ně třela. Poté převzal iniciativu Ron a vášnivě, leč krátce ji políbil.
Odklonili se od sebe pouze tak, aby si viděli do očí. Najednou se ozvala hromová rána, která je vrátila do přítomnosti. Odskočili od sebe a horlivě se rozhlíželi po centru toho zvuku, když uviděli jak se k nim blíží něco obrovského, co hrozně funělo. Hermiona se podívala na Rona a rozutekla se k Pegginu bezvládně ležícímu tělu. Ron bez váhání vytáhl hůlku na namířil ji na člověka, co se k nim blížil.
"Lumos," zašeptal, aby se podíval, kdo se k nim blíží.
"Hej, no tak Rone, krucipísek! Dyť mě voslepíš! Moh bys prosím, dát tu hůlku dolů? Vubec nevim kam jdu!"
"Hagride!" vykřikli jednohlasně.
"No, jo. Sem to já. Jsou tu Srmtijedi, musíme vokamžitě do hradu, jinak bude malé to vám povidám! Vobjevili se tu aj mozkomorové!"
"Hagride, co se ti stalo?" zeptala se zděšeně Hermiona. Hagrid byl očividně v šoku a nevěděl co mluví, ale to by nebylo nejhorší. Měl ohořený plnovous a částečně i vlasy. Oblečení špinavé a potrhané.
"V-voni mi zbořili barák!" rozvzlykal se Hagrid na celé kolo a složil se na studenou zem.
"Vezmi prosím Peggi, musíme ji dostat do hradu na ošetřovnu, zatím nevím jak. Zkus to vymyslet, já se postarám o Hagrida," špitla směrem k Ronovi Hermiona. Pomalu došla k Hybridovi a silně ho objala.
"Hagride, je mi to tak líto! Ale teď potřebujeme tvou pomoc, nejspíš sem přijde i Voldemort! Jsi jeden z Bradavičkách učitelů a jsem si jistá, že až bude po všem tak ti Brumbál pomůže opravit hájenku ale nejdříve je musíme porazit! No tak podívej se na mě!" řekla Hermiona a donutila Hagrida, aby jí pohlédnul do očí. Chvíli jen tak tiše seděli, když si Hagrid povzdychnul a odvrátil tvář. "Zvládneš to?" zeptala se téměř mateřsky Hermiona.
"Samo," povzdychl si Hagrid. Hermiona ho ještě povzbudivě poplácala po rameni a pak už běžela k Ronovi, který přecházel sem a tam.
"Přišel si na něco?" vyhrkla hned, když dorazila.
"Myslím, že ano."
"No tak na co čekáš povídej!"
"Košťata."
"Cože?" vyvalila oči nechápavě Hermiona.
"Poletíme! Teda pokud ti to nevadí, já vezmu Peggi, neboj zvládnu to, a poletím s ní rovnou na ošetřovnu. Ty můžeš letět přímo do sovince a poslat zprávu Brumbálovi! Nevím jak ty ale já se potom půjdu podívat co se děje ve Velké síni. Souhlasíš?" drmolil rychle Ron.
"Rone ty jsi génius! Jdeme na to! Acio koště!" vyhrkla bez váhání Hermiona. Ron ji napodobil a během chvíle už u sebe měli košťata, naposledy se políbili a pak Ron odletěl.
"Hagride, ty teď musíš jít do hradu, určitě tam potřebují pomoc!" zavolala Hermiona směrem k Hagridovi, který stále klečel na zemi.
"Jo neboj," vyrazil ze sebe, stoupl si, mrkl na Hermionu a utekl pryč. Hermiona s povzdechem přehodila nohu přes koště a odrazila se hladce od země.


V sovinci byla rychle. Našla první sovu, která měla nejblíže brk, inkoust a kousek pergamenu.
Pane profesore!
V Bradavicích nastaly problémy! Nejspíše sem přichází i Voldemort. Už jsou tu Smrtijedi a mozkomorové, ještě nevím kolik jich je ale pokud sem hodlá přijít Voldemort tak vás potřebujeme!
Hermiona Grangerová
Rychle vzkaz uvázala nejbližší sově k noze a pokynula jí, aby vyletěla. Sama nasednula na koště a letěla do Velké síně. Snažila se nemyslet na Rona, ani na to, co ji právě čeká. Ve velké síni stáli v polokruhu Smrtijedi, uprostřed byl Harry a bojoval s Voldemortem, Odněkud se ozývaly výkřiky, což nasvědčovalo tomu, že se někde ještě stále bojuje. Ale bylo zřejmé, kdo má převahu. Voldemort.
"Hermiono uteč!" zakřičel na ni nesmlouvavě Harry jakmile si jí všimnul. Měl na sobě pyžamo, zřejmě ho Voldemort vytáhnul přímo z postele. To, že Hermiono varoval, byla chyba hned dvakrát. Okamžitě k ní vykročili dva Smrtijedi, kteří měli masky, takže nevěděla o koho se jedná. A Harry sám se octnul pod kletbou Cruciatus.
"Avada kedavra!" vykřikla ve snaze Harrymu pomoct. Z její hůlky vytrysknul sloup zeleného světla, které mělo namířeno přímo na Voldemorta, který se mu však hbitě vyhnul.
"Ne," zasyčel Voldemort, ke svým poskokům a rozešel se k Hermioně sám. "Tak ty si myslíš, že mudlovská šmejdka jako ty, si na mě může dovolovat?! Na Pána zla? Oh, ty naivko! Za to tě čeká smrt!"
"Avada kedavra!" ozvalo se od Harryho, který se již vzpamatoval. Neminul jako Hermiona. Voldemort to nečekal, jeho tělo ztuhlo a s hlasitým žuchnutím dopadlo na zem.
"Pane!" vykřikl Lucius Malfoy, který si zdělal masku. "Za to zaplatíš, ty šmejdko! Sectumsempra!" zavyl Malfoy. Hermiona však už nestačila zareagovat a kletba ji střelila přímo do srdce.

Omlouvám se...

8. srpna 2008 v 15:28 | Pluviassol |  Moje kecy
Zdravím,
chci se vám omluvit, že toho tu tento týden moc nepřibylo ale absolutně jsem nestíhlala, k tomu jse ještě chodila do práce, bylo to náročné... Teď odjíždím na dva týdny pryč... 18.8. se tu zastavím, musím do Brna, něco si vyřídit, tak sem dám všechnu Hermionu co budu mít... Snad se nezlobíte, moc mě to mrzí... Mějte se krásně!!!

Není nad šťastné manželství

7. srpna 2008 v 12:23 | Pluviassol |  Vtipy
1. Moje žena a já,chodíme dvakrát týdně na večeři do nějaké dobré restaurace. Nejdřív si dáme nějaký aperitiv a potom obvykle místní specialitu. Přitom si užíváme příjemné společnosti. Ona chodí v úterý, já pátek.


2. Máme oddělené ložnice. Její je v Brně, moje je v Praze.


3. Má elektricky vyhřívanou postel, elektrický mixér, elektrický opékač topinek, elektrickou kulmu, elektrickou troubu,elektrickou myčku nádobí.Jednou povídá:
"Všude spousta elektrických vymožeností a já si přitom nemám kde sednout."
Tak jsem ji navrhl, že jí koupím elektrické křeslo.


4. Nechala si dát v salonu krásy pleťovou masku z piešťanského bahna.Dva dny vypadala skvěle. Pak bahno opadalo.


5. Ráno běžela za popelářem a volala:
"Stihla bych ještě odvoz ?"
Popelář se vyklonil z okénka a řekl:
"Ale jo, naskočte si !"


6. Podle statistik je manželství jednoznačně hlavní příčinou rozvodu.


7. Poslední hádku jsem zavinil já.Když se mě žena zeptala, co je v televizi, odpověděl jsem, že tištěné spoje, obrazovka a prach.

Naštvaný kohout...

7. srpna 2008 v 12:03 | Pluviassol |  Vtipy
Kohout se prochází po tržišti.
Vtom spatří stánek s grilem, kde se grilují kuřata.
Nasraný popojde blíž a povídá:
"No jasně! Sauny, solária, kolotoče, píčoviny a na dvoře není koho šukat!"

Ty blondýnky...

7. srpna 2008 v 11:56 | Pluviassol |  Vtipy
Fakt nic proti blondýnkám ale tohle je super... xD

Policajt zastaví Porsche, v něm sedí úžasná sexy blondýna. Vaše doklady, prosím."Blondýna mu je podá a policajt ověřuje vysílačkou,jestli není auto kradené. Kolega mu povídá: "Hele, nesedí v tom autě taková úžasná sexy blondýna?" "Jo, to sedí" povídá policajt.
Kolega: "Víš co, jdi k ní, rozepni poklopec a vyndej HO!"
Policajt: "Cože? To přece nemůžu udělat!"
Kolega: "Líbí se ti, ne? Tak udělej, co ti říkám a neboj se!"
Policajt tedy přistoupí k autu, otevře dveře, rozepne poklopec a vyndá ho.
Blondýna si povzdechne: "Ježíši, už zase dechová zkouška...?!"

Dovolená v Chorvatsku - Mali Lošinj

7. srpna 2008 v 11:37 | Pluviassol |  Moje kecy
Ahojte,
konečně sem dávám fotky z dovolené, na žádné projistotu nejsem, nechci kazit krásu fotky, ale většinu jsem jich fotila já.
Z ostrova, kde jsme trávili dovolenou jsem si přivezla pár poznatků, a to:
  • město Mali Lošinj je větší než město Velky Lošinj, nemohla jsem tomu uvěřit ale je to tak... xD
  • v Malem Lošinju a kempu Čikat se nějak moc nesnažte domluvit se česky, ale lze zde snadno uplatit němčina
  • ve Velkem Lošinju klidně česky mluvte... xD
  • když půjdete na zmrzlinu, vždy se na mladého zmrzlináře sladce usmějte - nemusíte pak nic platit... xD
To je asi tak všechno, kdo chce vidět fotky → celý článek... ;o)

Vote for REVO!!!

6. srpna 2008 v 15:11 | Pluviassol |  Nigahiga


Tak to jsem nepobrala... xD rozmuměla jsem maximálně tak to ha-ha.... xD

Ryan and Sean's Not So Excellent Adventure

6. srpna 2008 v 15:06 | Pluviassol |  Nigahiga


To trošku nepobírám, měla jsem za to, že ty videa točí jen tak sami, no kruci co to je?! xD

How to be UFC Fighter

6. srpna 2008 v 15:02 | Pluviassol |  Nigahiga


Už to není co to bývalo....

Hermiona - část 38.

4. srpna 2008 v 12:49 | Pluviassol |  → Hermiona (moje povídka)
Takže, abyste nebyly tak napnuté, dávám vám sem již dnes další pokráčko, je sice kratší ale snad se bude líbit. Dneska musím doma udělat ještě nějaké ty domácí práce, pak zajít nakoupit a pak, pokud bude čas (nemám ještě totiž vše z dovolené vybaleno) se pustím do dalšího pokráčka a myslím, že by vám tu zítra mohlo přibýt.... =o) Zatím se mějte famfárově.... xD =o)



"Jak kouzelné," ozval se za nimi někdo posměšně, když začal tleskat. Hermiona odskočila od Rona a horlivě se kolem sebe rozhlížela, aby spatřila narušitele.
"Hledáš mě?" zeptal se známí hlas znovu. Hermiona zaostřila na místo odkud vycházel. Postava se pomalu blížila k ledu, když v ní Hermiona poznala…
"Veroniko?!" vydechla ztěžka.
"Čekala jsi snad někoho jiného?"
"Popravdě, nečekala jsem nikoho."
"Hermiono, můžu se tě zeptat, co tady děláš s ním?" řekla odporně Veronika a ukázala na Rona. Hermiona se zarazila, co mám teď dělat? ptala se sama sebe. Mám se přidat k Veronice a hrát na ni spojenectví nebo se mám dát na stranu kam doopravdy patřím a to je k Ronovi? Bezmocně se na dotyčného podívala a ten celou situaci vyřešil za ni, když si ji k sobě přitáhl a letmo jí políbil.
"Ta hra už mě nebaví, končím," zašeptal neslyšně Hermioně do ucha.
"To nemyslíš vážně?! Nepřijala si náhodou mou pomoc?! Sprostě si mě využila ve svůj prospěch!" rozzuřila se Veronika. Hermiona jen sklonila hlavu a oči zabodávala do ledu.
"Na čí straně vlastně jsi?!"
"Odpověz mi!" zakřičela, když se Hermiona neměla k odpovědi.
"Já nevím," šeptla.
"Abys věděla, jsem ochotná tě vzít na milost, znovu ti nabízím spojenectví, přijmi nebo nech být a následky si nes sama!" Hermiona těkala pohledem mezi Veronikou a Ronem. Její spojenectví přijmout nemohla, musela jej odmítnout ale jak? Jak má odmítnout někoho tak nebezpečného? Celá se třásla, ale jak záhy zjistila nebylo to strachy. Rapidně se ochladilo, větve stromů začaly namrzat, jakoby byla zima. Hermiona se rozhlížela kolem sebe ale nic neviděla, slyšela pouze Veroničin smích.
"Čemu se směješ?" zeptala se rázně Hermiona a nepozorovaně si vytáhla hůlku, Ron udělal to samé.
"Jediné místo kam ses nepodívala je obloha, tu hlupačko! Myslíš si, že obelstíš služebníky Pána zla? Ty naivko!" smála se ještě více Veronika. Hermiona zvedla hlavu a podlomily se jí kolena.
"Mozkomorové," vydechla ztěžka.
"Ano, a nikdo je nemůže zastavit!" smála se Veronika. "A za chvíli přijdou další, a také Smrtijedi a nikdo jim nezabrání ve vstupu do hradu, když je brumbál pryč!" Hermiona na ni nevěřícně zírala, v hlavě jí běželo milion myšlenek. Ze všeho nejdřív provedla jednoduché kouzlo, jímž jim odstranila z nohou brusle a přičarovala opět boty. Tiskla Ronovi ruku na znamení toho, aby mlčel.
"Pěkně sis to naplánovala," ušklíbla se Hermiona. Za zády vyčarovala Patrona a poslala jej k Peggi, ta už bude vědět co se stalo.
"A ty mi v tom nezabráníš," ušklíbla se škodolibě Veronika.
"Jsi si jistá, že ti v tom nezabráním já? Sestro?" promluvila Peggi za Veronikou. Ta se s trhnutím otočila.
"Co ty tady děláš?!" vykřikla.
"Já jsem pro ni poslala," řekla Hermiona a, i když nechápala, jak její Patron mohl Peggi najít tak rychle, přistoupila blíž k Veronice, tak jako Peggi.
"Ty zmije! Za to zaplatíš! Avada…"
"Avada Kedavra!" vykřikla Peggi bez slitování. Záblesk zeleného světla vytryskl z její hůlky a narazil přímo do Veroniky, ta ztuhla a zhroutila se mrtva k zemi.
"Děkuji, Peggi. Peggi!" zakřičela zděšeně Hermiona a rozutekla se k Peggi, která padla na kolena a sípavě dýchala. "Peggi, Ishio, co je s tebou?!"
" ,Až zemřou rodiče dívky jedné, vznikne pouto nezvratné, myšlenky druhé uslyší, chtíc nechtíc, mysl se propojí. Zemře-li vyvolená první, druhá zemře s ní.´ Pořád nevím, která byla vyvolená, jak to vypadá asi Veronika," sípala Peggi.
"Peggi!!!" zakřičela Hermiona, když se jí zhroutila v náručí.

3x návštěvnost

4. srpna 2008 v 8:52 | Pluviassol |  Návštěvnost
Navstevnost za minuly tyden (14.7. 2008 - 20.7. 2008) je:
Pondeli: 86
Utery: 86
Streda: 90
Ctvrtek: 143
Patek: 100
Sobota: 53
Nedele: 55

Celkem: 613

Děkuju, děkuju, děkuju!!! New rekord!!! =o)
Navstevnost za minuly tyden (21.7. 2008 - 27.7. 2008) je:
Pondeli: 89
Utery: 81
Streda: 80
Ctvrtek: 76
Patek: 69
Sobota: 51
Nedele: 63

Celkem: 509

Tak na to, že jsem tu nebyla dost dobré.... =o)
Navstevnost za minuly tyden (28.7. 2008 - 3.8. 2008) je:
Pondeli: 77
Utery: 71
Streda: 57
Ctvrtek: 51
Patek: 55
Sobota: 52
Nedele: 65

Celkem: 428

Díky moc...=o)