Tak tady máte další pokráčko, přidávám sem dneska druhé protože to předešlé bylo krátké, tak si to užijte!
Mimochodem, nějak mi tu chybí Kolda=) kdo ví kde se zase flaká, že???
Hermiona se na to nemohla dívat, připadalo ji jako ona by své slzy už vyplakala. V hrudi však cítila strašnou prázdnotu, jako by ji někdo zaživa vytrhl srdce z těla. Myslela na Viktora, jak ji políbil v chodbě, byl to vlastně jejich poslední polibek, vroucný a vášnivý, takového si ho chtěla pamatovat. Párkrát zamrkala a uvědomila si, že opět pláče a neplakala jen ona, mnoho jejích spolužáku se rozvzlykalo i chlapcům tekly slzy po tvářích, byl to strašný pohled. Hermiona myslela, že to nevydrží a každou chvíli se z toho zhroutí. Chytla se Rona jak nejpevněji mohla, ten si ji přitáhl ještě blíž. Slyšela nějaké divné trhavé zvuky. Zhrozila se, když si uvědomila, že ty zvuky, to byla ona. Začínala se jí zmocňovat hysterie, snažila se vyrovnaně dýchat, soustředila se jen na správné dýchání, snažila se nemyslet.
Mimochodem, nějak mi tu chybí Kolda=) kdo ví kde se zase flaká, že???
Hermiona se na to nemohla dívat, připadalo ji jako ona by své slzy už vyplakala. V hrudi však cítila strašnou prázdnotu, jako by ji někdo zaživa vytrhl srdce z těla. Myslela na Viktora, jak ji políbil v chodbě, byl to vlastně jejich poslední polibek, vroucný a vášnivý, takového si ho chtěla pamatovat. Párkrát zamrkala a uvědomila si, že opět pláče a neplakala jen ona, mnoho jejích spolužáku se rozvzlykalo i chlapcům tekly slzy po tvářích, byl to strašný pohled. Hermiona myslela, že to nevydrží a každou chvíli se z toho zhroutí. Chytla se Rona jak nejpevněji mohla, ten si ji přitáhl ještě blíž. Slyšela nějaké divné trhavé zvuky. Zhrozila se, když si uvědomila, že ty zvuky, to byla ona. Začínala se jí zmocňovat hysterie, snažila se vyrovnaně dýchat, soustředila se jen na správné dýchání, snažila se nemyslet.
"Šš, Hermiono, to bude v pořádku," snažil se ji uklidnit Ron, avšak marně. Vzpomněla si na Viktora, jak se krásně usmíval. Jak spolu v létě hráli famfrpál a on se radoval z výher a prohry ho povzbuzovali k další hře. Najednou viděla Viktora úplně živě. Stál ve svých oblíbených Jeanech a tričku bez rukávů, které měl rozepnuté. Stál a usmíval se na ni, ruce ledabyle v kapsách, obrázek pohody. Vztáhl k ní ruku a zašeptal: "Hermiono," usmál se ještě zářivěji.
"Viktore!!!" zakřičela hystericky Hermiona, hlas se jí při tom zlomil. "Neopouštěj mě!" snažila se ještě zakřičet, natahovala se k němu ale obraz se pomalu rozplýval. Chtěla by se za ním rozběhnout ale nemohla.
"Hermiono, no tak prober se!" překazoval jí mužský zděšený hlas.
"Viktore," zamumlala a pootevřela oči. Nebyl to Viktor, jak se domnívala ale Ron. Zklamaně oči zase zavřela.
"V pořádku, už je při vědomí," řekl někdo další spokojeně.
"Myslím, že by bylo lepší, kdybyste ji odnesli na pokoj. Musí to pro ni být neuvěřitelně těžké, pokuste se vcítit do její situace, bude chvíli trvat než se z toho dostane, ale je silná. Zvládne to," konstatoval někdo tiše. Nedokázala rozpoznat hlasy, sotva rozeznala zda jsou mužské nebo ženské. Cítila jak ji někdo bere do náruče a nese ji pryč, pak se nad ní rozevřela noc.
"Hermiono?" zeptal se někdo opatrně. Pomalu otevřela oči a uvědomila si, že leží ve své posteli. Někdo ji nejspíše převlékl, protože na sobě měla svoje oblíbené pyžamo - vytahané tričko.
"R-Rone, co se stalo, pamatuji si jen, že jsme byli na smuteční hostině a stáli jsme na jeho počest," řekla ochraptělým hlasem Hermiona. Nedokázala vyslovit Viktorovo jméno.
"Zhroutila si se, řekli mi, abych tě sem odnesl. Neměli jsme tě tam vůbec vodit, už tak to pro tebe musí být náročné," svěsil hlavu Ron a pohrával si s něčím v ruce.
"Co to máš?" zeptala se bez zájmu Hermiona, snažila se přijít na jiné myšlenky. Avšak, zdálo se jí takřka nelegální moct se smát, když on už nemůže, mít zájem o něco jiného, než o něj. Zatřásla hlavou ve snaze vypudit tyto myšlenky z hlavy.
"Dárek, chtěl jsem ti ho dát už dřív ale nikdy jsem nenašel odvahu. Ne, že by toto byla zrovna vhodná příležitost, ale doufám, že jen přijmeš," vzal Hermionu za ruku a něco do ní vložil a zavřel její dlaň. Něco jako by ji do dlaně tlačilo tenkou hranou, pomalu rozevřela ruku, aby se mohla podívat.













Prstýnek! =<D Nebo ne? Jako by už měli před svatbou, a to zrovna umřel Viktor... Doufám že všechno dobře dopadne...
A taky mi tu chybí Kolda, to není ono komentovat sama =</
Ps: waiting for a new chapter =<)