Dve sporádane zijící zeny si vyrazí na dámskou jízdu a nejak nechte se ozerou jak dogy. Vrací se domu, a kdyz prochází okolo hrbitova, prepadne je naléhavá potreba. Zapadnou tedy mezi hroby, ale ani jedna nemá nic na utrení. První si teda stáhne kalhotky, utre se s nimi a zahodí je.
Druhá má drahé luxusní prádlo, které nechce obetovat. Vsimne si ale vence na hrobu, u nehoz drepí. Pouzije tedy stuhu na nim... Ráno si jejich manzelé volají a stezují si, jak jejich jindy sporádané a slusné zenusky chrápou v posteli. Jeden z nich pak jeste podotkne:
"Ty, ale zacínám tusit to nejhorsí ...Moje dosla bez kalhotek.. "
A ten druhý na to: "Hmmm, to nic není. Ta moje mela v zadku zastrcenou cedulku, na které stálo OD CELÉHO HASICSKÉHO SBORU.NIKDY NA TEBE NEZAPOMENEME...."
Druhá má drahé luxusní prádlo, které nechce obetovat. Vsimne si ale vence na hrobu, u nehoz drepí. Pouzije tedy stuhu na nim... Ráno si jejich manzelé volají a stezují si, jak jejich jindy sporádané a slusné zenusky chrápou v posteli. Jeden z nich pak jeste podotkne:
"Ty, ale zacínám tusit to nejhorsí ...Moje dosla bez kalhotek.. "
A ten druhý na to: "Hmmm, to nic není. Ta moje mela v zadku zastrcenou cedulku, na které stálo OD CELÉHO HASICSKÉHO SBORU.NIKDY NA TEBE NEZAPOMENEME...."












