close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Až do konce věků: Kapitola první – Červená

7. března 2008 v 15:25 |  Twilight Series → Fanfiction
Část první
"Ne." Protestovala jsem. Alice mi ukazovala plavky, které vyhlížely jako hedvábí.
"Bello, prosím? Edwardovi se to bude líbit." Naléhala Alice. Když vycítila mou neochotu, povzdechla si a promluvila: "Bello, vypadáš v tom úžasně. Ačkoli ještě nejsi upír. Zatím." Zašeptala, její neskutečné oči zářily.
"Ale..." zamumlala jsem, snažila jsem si promyslet rozumný argument. "Nevypadám tak dobře jako ty a Rosalie! Dokaž mi, že vedle tebe nebudu vypadat jako sysel a obleču si... to."
"Dobře." Odsekla Alice. Vrazila svou bledou, elegantní paži do obrovské kabelky a prohrabávala se v ní. Zastavila, otočila se ke mně s nebezpečně samolibým pohledem na tváři a strčila mi před oči fotku.
Popadla jsem fotku z napřažené dlaně. Usmála jsem se a povzdechla si. Alice měla pravdu. Přemýšlím, kdo by kdy mohl sázet proti Alici?
"Ha," odpověděla ihned, když si všimla mého poraženého pohledu. "Teď to jdu všechno namarkovat," Vysvětlovala, gestikulovala k hromádce oblečení, která se nakupila během našeho nakupovacího dovádění. "Rosalie brzy vyjde ze zkušební kabinky..." Alice se ke mně naklonila blíž: "Prohlíží se v odrazu. Dej ji další minutu a potom zavolej ochranku.
Dveře zkušební kabinky se rozletěly. "Já to slyšela!" Zapištěla Rosalie. Samozřejmě, že to slyšela, ona je upír s vynikajícím citlivým sluchem. Mohla bych říct, že jen žertovala, aby přitáhla pozornost, protože na jejích perfektních rtech začal škubat úsměv.

Všichni v obchodě se otočili k Rosalii, aby viděli, co způsobilo tu hlasitou ránu! O několik sekund později se všechny oči nemohly odtrhnout od Rosalie. Nemohla bych to nikomu vyčítat, Rosalie vypadala nádherně. Její jasně červené šaty braly dech ruku v ruce s její bledou pletí a zlatými vlasy. Její zlaté oči také způsobily snový efekt jejího vzezření.
Mrkla jsem zpátky dolů na fotku, kterou jsem držela v ruce, zatímco Alice poskakovala okolo pokladny. Fotka byla naší rodiny, Cullenových. Stáli jsme na ní všichni před naším domem ve Forks. Přestěhovala jsem se k nim po té, co jsem za Edwarda provdala. Stále jsem byla v kontaktu s Charliem a Renée. Mí rodiče zcela nesouhlasili s mým sňatkem v osmnácti, ale brzy pochopili, jak moc se Edward a já doopravdy milujeme. To Renée překvapilo. Naposledy, když viděla Edwarda, bylo to jen "pobláznění."
Podívala jsem se na ten obrázek znovu. Carlisle, s jeho výrazem filmové hvězdy a blonďatými vlasy, stál za Esme, reálnou Sněhurkou s úsměvem na tváři. Rosalie stála vedle Emmetta. Její vzezření bylo úžasné a nezlomné. Alice měla na tváři sladký úsměv a držela se za ruku s Jasperem, kterému na rtech pohrával úsměv. Krátce jsem zalapala po dechu, když jsem spatřila Edwarda, jeho bronzové vlasy, jeho oči... Jeho paže byly ovinuté okolo mého pasu a starostlivě mě objímaly, přitahovaly blíž k němu. Já byla tou nejšťastnější.
Mé dlouhé hnědé vlasy byly na snímku rozevláté větrem, vypadala jsem skoro tak úžasně jako Rosalie nebo Alice. Moje paže byly obtočeny okolo Edwardova těla, má hlava spočívala na jeho hrudi. Přitahovala jsem si ho k sobě, jako on si přitahoval mě. Vypadali jsme jako nejšťastnější pár na fotce. Ale všichni jsme vypadaly neuvěřitelně šťastní, dokonce i Rosalie. Rosalie a já jsme se spřátelily a byly si blízké skoro jako sestry. Nikdy jsem nebyla šťastnější.
"Bello! Rosalie! Měly bychom se rovnou tady převléknout do plavek, tak abychom mohli jen přijet na pláž a rovnou plavat." Zakřičela Alice přes obchod. V rukou držela tašky s oblečením a stále stála hned vedle zkušebních kabinek.
"Opalím se." Zamumlala Rosalie. Trochu jsem se zachichotala. Bylo skoro nemožné pro ni i jakéhokoli upíra, aby se opálil. A navíc ona se nepotřebovala opálit. Rosalie vypadala báječně se svou bílou pletí.
"To je to místo, kam jdeme? Na pláž?" Zeptala jsem se. Neměla jsem ponětí o tom, kam se chystáme. Alice exaticky přikývla hlavou.
"Kluci s Esme už tam jsou připravení." Vysvětlovala. Rosalie a já jsme prošly okolo kabinek, minuly světlé oblečení rozházené okolo. Oblečení bylo, předtím než Alice došla, precizně narovnáno.
"Alice," zasyčela jsem, snažila se být tichá. Naklonila jsem hlavu k jejímu uchu: "Jak ty a Rosalie... a ostatní můžete být na pláži? A plavat?" Rosalie a Alice musely vejít do nákupního střediska ve Forks oblečené do saka, rukavic a obrovských kloboucích. Měly zakrytou každičký palec jejich kůže, chránili ji před odhalující sluneční silou. Rosaliina a Alicina zdánlivě diamanty posázená pleť by se rozhodně stala atrakcí. Rosalie na mě zírala, snažila se rozlousknout, na co se ptám, Alice se začala uculovat.
"Nebuď pošetilá, Bello, my máme svou vlastní soukromou pláž! Ne snad každý?" Popichovala Alice.
"Samozřejmě, že máte svou vlastní pláž." Obořila jsem se.
Vzaly jsme si své bikiny a každá si vlezla do zkušební kabinky. Neochotně jsem si vzala své šaty a odtrhla od nich visačku. Vklouzla jsem do plavek a zírala na sebe v zrcadle, abych si zvykla. Musela jsem uznat, vypadala jsem krásně. Možná trochu jako striptérka, ale stále krásně. Modré bikiny vypadaly neuvěřitelně s mou pletí albína. Edward mi vždy říkal, že se mu líbí tmavě modrá barva v kontrastu s mou pletí, takže jsem ji nosila tak často, jak jsem mohla. Přes plavky jsem si opět navlékla svetr a džíny a vypochodovala z kabinky ven. Rosalie si převlékla své červené šaty a dala si na sebe své každodenní oblečení stejně jako Alice. Jejich oči byly doširoka otevřené a naplněné vzrušením. Otočily se čelem ke mně, když mě zaslechly. Alice musela být zaujatá něčím zajímavým, protože mě nezaslechly už předtím.
"Uhh..." zakoktala se Alice, snažila se navrátit do reality.
"Mohla by si být ještě... pomalejší?" Odfrkla si Rosalie, její rty se snažily ukrýt obrovský úsměv, ale nefungovalo to. Zjevně věděly něco, co já ne.
"No, tak mě omluvte, že nemám super upíří rychlost." zamumlala jsem. Alice a Rosalie se na sebe podívali, v koutku jejích očí se usídlil podivný výraz a Rosalie zašeptala jenom tak nahlas, abych ji zaslechla: "Prozatím."Rosalie se na mě začala znovu usmívat, zatímco se Alice chichotala. Obě se zhroutily smíchem, předkláněly se, snažily se ovládnout.
"Co?" Zeptala jsem se horečně.
"Nic, nic." zamumlala Rosalie, hleděla na Alici, která se stále potřeštěně usmívala.
"Nejste vy dvě náhodou na drogách?" Utahovala jsem si z nich, přesto zvědavá. Obě zakroutily hlavou, významně na sebe zíraly.
Opustily jsme nákupní středisko a došly k Rosaliinému červenému Mercedesu. Určitě jsme vypadaly poněkud nápadně. Dvě neuvěřitelně krásné dívky, byly oblečené jako v zimě, i když bylo na konci července.
Alice nedbale rychle řídila přímo k soukromé pláži Cullenů a my jsme dosáhly našeho cíle dříve než za dvacet minut. Neměla jsem žádné ponětí, kama jedeme, takže jsem netušila, jak daleko jsme dojely. Všechno, co jsem věděla, že jsme byly daleko od civilizace a Cullenovi vlastnili hodně pozemků okolo oceánu.
Vyskočily jsme z auta a svlékly si trička a kalhoty. Auto zastavilo uprostřed jasně rozzářeného lesa, písek z pláže se objevoval v klikatých kořenech na zemi. Rosalie a Alice byly už připraveny běžet upíří rychlostí k pláži, ale čekaly na mě. Lidská Bella. Alice zašeptala něco Rosalii pod vousy. Rosalie hodila přívětivý pohled směrem k Alici.
"No tak, Bello. Ponesu tě na pláž." vysvětlovala Alice. Přikývla jsem a obezřetně přetáhla své nadměrně veliké tričko přes příliš odhalené tělo. Alice potřásla hlavou a zasmála se. Skočila jsem do jejích čekajících paží.
"Připravená?" zeptala se Alice.
"Připravená."
Ve vteřině vítr bičoval okolo mě, jak Alice ladně běžela. Ze stromů se staly zelené šmouhy, když se Alice přibližovala k pláži. Brzy zastavila a postavila mě na zem.
"Už jenom projdeme těmihle stromy." řekla Alice, ukazovala na skupinku jehličnanů. Alice potom proběhla listovím a stala se z ní šmouha. Šla jsem za ní a protlačila se stromy. Přede mnou se nacházelo něco, co bylo pravděpodobně nejlákavější věcí, kterou jsem kdy viděla. Kromě Edwarda. Vedle jasného modrého oceánu a nekonečného bílého písku, čekal Edward na mě. Usmíval se svým výjimečným pokřiveným úsměvem a gestikuloval na mě, ať si k němu přisednu. Taky jsem se na něj usmála a běžela k němu. Písek pod mými prsty byl tak příjemný. Když jsem k němu dorazila, vzal mě do náručí.
"Ahoj, srdíčko." zdravil mě, přitiskl své rty na mé. Položila jsem ruce okolo jeho krku a přitiskla se k němu. Zdálo se, že je více poddajnější, což se projevilo v našem fyzickém vztahu, teď když jsme se vzali. Bylo mu příjemné, když jsem zašla dál. Ale ještě mě nepřeměnil, takže jsme nikdy... neměli skutečné líbánky. Bál se, že by mi ublížil. Moje srdce začalo být rychleji a on to slyšel. Edward se usmíval při našich polibcích, potom se odtáhl. Hleděla jsem do jeho zlatých očí.
"Ahoj," řekla jsem, přitulila jsem se blíž k jeho hrudi. "Kde jsou ostatní?" zeptala jsem se, když jsem se rozhlédla a zjistila, že jme tu sami.
"Och. Máme svůj vlastní soukromý kus pláže pro dnešek jenom pro sebe." Vysvětloval, usmíval se. "Každý chtěl být sám, se svým... druhem. Dům je nejblíže k Carlisleově a Esmině pláži." Odrfkal jsem si. Edward se smál nad mojí reakcí.
"Kdy jsi tohle místo dostal? Nikdy jsme tady předtím nebyli. Je to překrásné."
Edward mi cuchal vlasy, "Carlisle ji koupil v ten stejný týden, kdy se konala naše svatba, miláčku." Já i on jsme se usmáli, vzpomínali jsme na náš svatební den. "Myslel si, že bychom ji mohli použít pro naše líbánky, ale to se muselo změnit."
"Takže si nás vzal do Austrálie," škádlila jsem ho. Zachichotal se a potom jsem zůstali v naprostém tichu, šťastni v náruči toho druhého. Dívala jsem se na svůj svatební prsten.
"Edwarde?" řekla jsem, prolomila ticho.
"Ano?" zamumlal, prsty mi objížděl po rtech.
"Proč... Proč jsi... mě... nepřeměnil? Říkal si... přímo po svatbě.
Ztuhnul.
"Jsem si jistá, že jsme se vzali vzhledem k tomu, že mám stále noční můry ohledně Alice, jak mě obléká a líčí mě tunou make-upu." Zašeptala jsem, snažila se odlehčit mou poznámku.
"Bello..." Edward zamyšleně odpověděl, zatímco hladil mé vlasy. "Já se... rozhodl jsem se... přeměnit tě... dnes v noci." Edward sebou trhl při slově "dnes v noci."
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama