Červen 2007

Rozkres CZ 100

28. června 2007 v 17:08 Zbraně...
stáhni si rozkres CZ 100

CZ 100

28. června 2007 v 17:06 Zbraně...

CZ 100

Pistole CZ 100 patří do nové řady velkokapacitních samonabíjecích pistolí s uzamčeným závěrovým systémem. Vyznačuje se moderní koncepcí optimálního spojení rámu z rázuvzdorného plastu a ocelového závěru a tedy sníženou hmotností, významně přispívající ke komfortu denního nošení. Spoušťový mechanismus patří do kategorie DAO a je vybaven blokováním zápalníku. Pistole má jednostranný záchyt závěru a jednostrannou zádržku zásobníku. Po vystřelení posledního náboje zůstane závěr natažený. Elegantní design a tvarové řešení zbraně usnadňují střelbu v rukavicích. Svými funkčními a bezpečnostními charakteristikami opravňuje k zařazení do kategorie typu "Nabij a zapomeň".

Charakteristické vlastnosti

Univerzální tvar pro střelbu pravou i levou rukou, dobré držení v každé ruce, dobré výsledky při pudové střelbě (bez míření), vysoká přesnost střelby, vysoká životnost, vysoká spolehlivost i při použití různých typů střel, po vystřílení posledního náboje zůstane závěr otevřený, zvýraznění mířidel pro míření za snížené viditelnosti, pistole má spoušťový systém DAO, po výstřelu se zápalník vrátí do klidové polohy a je v ní zablokován, bicí ústrojí není nataženo a pistole je bezpečná i při pádu, absence manuální pojistky přispívá k okamžité pohotovosti pistole ke střelbě a zabezpečuje převahu uživatele pro rozhodující první výstřel, široký lučík brání zachycení spouště o překážku a nechtěnému spuštění při manipulaci nebo pádu pistole, závěr pistole lze natáhnout i jednou rukou o hranu nábytku, auta apod., pistole v ráži 40 S&W je opatřena kompenzačními otvory pro zmenšení zdvihu při výstřelu.
Technické parametry

ráže9 mm Luger / .40 S&W
kapacita zásobníku13 / 10
celková delka177 mm
délka hlavně98 mm
celková výška130 mm
celková šířka31 mm
hmotnost665 g
mířidlapevné nebo LPA
funkce spoušť. mechanismuDAO
rámpolymer
střenky-
povrchová úpravalakováno černě (závěr)
bezpečnostní prvkyblokování zápalníku
režim střelby DAO


CZ 2075 RAMI P

28. června 2007 v 16:57 Zbraně...
CZ 2075 RAMI P
Pistole CZ 2075 RAMI P je samonabíjecí krátká ruční palná zbraň s plastovým rámem, určená pro mířenou střelbu na vzdálenost do 50 m. Je určená pro sebeobranu jednotlivce v civilním sektoru nebo jako náhradní zbraň pro příslušníky ozbrojených složek. Závěrový systém je uzamčený, hlaveň je uzamykaná do výhozného okénka závěru. Pistole je opatřena blokováním zápalníku, pojistným ozubem na kohoutku a ruční pojistkou, což podstatně zvyšuje bezpečnostní charakteristiku tohoto modelu.Subkompaktní obranná pistole ve výkonné ráži vhodná pro skryté nošení.
Pistole nominována prestižním americkým časopisem Guns&Ammo na zbraň roku 2004 v USA.
Systém napínání kohoutku je dvojčinný, umožňující odpálení z jeho napnuté i nenapnuté výchozí polohy. Zásobník je dvouřadý s jednořadým vyústěním.
Pistole je dodávána v rážích 9 mm Luger a .40 S&W.
Technické parametry

ráže9x19 / .40 S&W / 9 mm P.A.Rubber
kapacita zásobníku10 (14) / 8 (10) / 10
celková delka168 mm
délka hlavně77 mm
celková výška120 mm
celková šířka33 mm
hmotnost665 g
mířidlapevná nezachytávající
funkce spoušť. mechanismuSA/DA
rámpolymer
povrchová úpravačerně lakováno (závěr)
bezpečnostní prvkymanuální pojistka
bezpečnostní ozub na kohoutku
blokování zápalníku

CZ 2075 RAMI

28. června 2007 v 16:54 Zbraně...
CZ 2075 RAMI
Pistole CZ 2075 RAMI je samonabíjecí krátká ruční palná zbraň, určená pro mířenou střelbu na vzdálenost do 50 m. Je určená pro sebeobranu jednotlivce v civilním sektoru nebo jako náhradní zbraň pro příslušníky ozbrojených složek. Závěrový systém je uzamčený, hlaveň je uzamykaná do výhozného okénka závěru. Pistole je opatřena blokováním zápalníku, pojistným ozubem na kohoutku a ruční pojistkou, což podstatně zvyšuje bezpečnostní charakteristiku tohoto modelu.
Systém napínání kohoutku je dvojčinný, umožňující odpálení z jeho napnuté i nenapnuté výchozí polohy. Zásobník je dvouřadý s jednořadým vyústěním.
Pistole je dodávána v rážích 9 mm Luger a .40 S&W.
Technické parametry

ráže9 mm Luger / .40 S&W
kapacita zásobníku10 (14) / 8 (10)
celková delka168 mm
délka hlavně76 mm
celková výška120 mm
celková šířka32 mm
hmotnost695 g
mířidlapevná, nezachytávající
funkce spoušť. mechanismuSA/DA
povrchová úpravačerně lakováno
bezpečnostní prvkymanuální pojistka
bezpečnostní ozub na kohoutku
blokování zápalníku

NEKLIKAT!!!!

28. června 2007 v 14:57 → Různé
Škoda:-( ,škoda,škoda,že jsi sem klikl/a.Já jsem taky byla takhle zvědavá a na jednom blogu jsem takhle klikla!
Pověrčivá jsem tak trochu..jak na co!
A TOHLE JE ONO:
Jestli si to už viděl/a,nebo když už si teďka klik/la tak si tuhle ikonku musíš dát na blog jinak za 7 dní zemřeš !!!!!!!!!!!

Zajímavý odkaz

27. června 2007 v 20:29 → Různé
Při brouzdání po netu jsem narazila na jeden zajímavý odkaz...Vyplň si datum + měsíc + rok narození a pohlaví a dozvíš se co jsi byl/a v minulém životě...Klikni ZDE a otevře se ti kniha minulích životů...
Nebo si také můžeš vyzkoušet numerologii musíš opět vyplnit den, měsíc a rok narození ale i jméno a příjmení...Pomocí TOHOTO odkazu se dozvíš své osudové číslo, číslo osobnosti, číslo skryté podstaty, číslo vnějšího sebe vyjádření...
Já osobně na to moc nevěřím ale ráda si to občas přečtu...

Osud člověka

25. června 2007 v 17:03 | Michal Šolochov |  Výpisy a slohovky
V novele vypráví Rus, Andrej Sokolov svůj nepříliš příjemný život. Pracoval jako řidič, oženil se, měl syna, později i dvě dcery. Postavili si vlastní stavení, a když se narodilo první dítě, přestal chodit do hospody. Celkem ideální obrázek života obyčejného člověka. Jenže pak přišla válka, a Andrej musel narukovat. Ve válce padl do zajetí, a prošel mnoha útrapami. Když je němci odváděli, kdo upadl, toho zastřelili jako by se nic nedělo. Kdo se pokusil utéct, toho také zastřelili. V Německu pracoval všude možně. Jednoho dne jeho stráže usnuly a on utekl. Po čtyřiceti kilometrech ho ale vyčmuchal pes a vrhl se na něj. Když k němu došli němečtí vojáci, byl už celý od krve. Přesto do něj začali ještě kopat. Pak ho poslali na práci do kamenolomu. Když si jednou na pokoji postěžoval, že mají neúnosné limity, že místo čtyř kubíků denně by stačilo dělat jen jeden, protože na náhrobek se ho stejně více nespotřebuje (Od začátku jich tam ze cca 140ti totiž zbylo asi 50). Někdo ho však udal, a tak šel na popravu. Tam se však nenechal ponížit a byl hrdý do poslední chvíle, což se zalíbilo veliteli a nechal ho žít. Pak se dostal jako řidič k jednomu inženýrovi, který projektoval systémy obranných linií. Toho jednou omráčil, převlékl se do německé uniformy a přejel s autem na ruskou stranu. Obdržel vyznamenání, a dostal měsíc dovolené. Doma však zjistil, že jeho dům zmizel. Zbyl po něm jen kráter. Soused mu řekl, že to bylo již ve dvaačtyřicátém, a žena s dcerami byla doma, když se to stalo. Syn byl ve městě, ale když se vrátil a zjistil co se stalo, vrátil se do města a dobrovolně narukoval. Andrej po něm pátral, a zjistil, že vystudoval s vyznamenáním vojenskou školu a že je velitelem dělostřelecké jednotky. Když se s ním měl koncem války setkat, sdělili mu jen, že ho zastřelil německý odstřelovač. Andrej odjel po válce ke známým do Urjupnisku. Tam poznal sirotka Váňu, který žil jen z toho, co si vyžebral. Otec mu zemřel na frontě a matka zemřela ve vlaku, který němci zbombardovali. Rozhodl se, že se o něj postará. Řekl mu že on je jeho tatínek, a že ho dlouho hledal. Váňa mu uvěřil a vrhl se mu kolem krku. Žil s ním, a byli celkem spokojeni, i když v noci často Andrej plakal a vzpomínal na svou původní rodinu. A tady někde příběh končí.

Harry Potter a Princ dvojí krve

25. června 2007 v 17:01 Výpisy a slohovky
Narcissa Malfoyová a Bellatrix Lestrangeová navštíví dům Severuse Snapea. Narcissa ho chce požádat, aby chránil jejího syna, Draca, který má splnit jistý Voldemortův příkaz. Snape souhlasí a aby měla jistotu, potvrzuje tento slib Nezrušitelnou přísahou, což je kouzlo, které způsobí, že když svůj slib poruší, zemře.Harry Potter je jako obvykle na prázdninách u svých jediných příbuzných, Dursleyových. Nestráví tam ale mnoho času. Přijde pro něj Albus Brumbál. Oznámí mu, že mu jeho kmotr, Sirius Black, odkázal vše, co vlastnil, včetně domu, který sloužil jako ústředí Fénixova řádu, organizace bojující proti Lordu Voldemortovi, a skřítka Krátury. Společně s Brumbálem Harry navštíví Horace ,Slughorna´, kterého přesvědčí, aby šel učit do Bradavic. Poté Potter odchází do domu svého nejlepšího kamaráda, Rona, aby tam strávil zbytek prázdnin. Společně s Ronem a kamarádkou Hermionou se vypraví na Příčnou ulici, kde uvidí Draca Malfoye. Sledují ho do Obrtlé ulice. Tam Draco vstoupí do obchodu s věcmi souvisejícími s černou magií a žádá po prodavači pomoc. Harryho poprvé napadá, že by Draco mohl být Smrtijed, ale jeho přátelé tuto myšlenku odmítají. Harryho to ale neodradí, a při cestě do Bradavic sleduje pod neviditelným pláštěm Malfoye v jeho vlakovém kupé. Nedozví se, co se Draco chystá udělat a navíc je odhalen a zraněn. Ve škole všechny čeká velké překvapení, Snape se stává učitelem obrany proti černé magii a nový profesor, Slughorn, začíná učit lektvary. Díky tomu může i Harry studovat lektvary, přestože neměl ze zkoušek známku, kterou požadoval Snape. S tím ale Potter nepočítal, a proto je mu školou zapůjčena jedna starší učebnice. Díky ní se Harry stane v tomto předmětu nejlepším z celé třídy, protože v knize jsou různé vpisky, které mu pomáhají. A na přední straně je napsané, že tato kniha patří Polovičnímu Princi. Hned v první hodině lektvarů díky ní vyhrál Felix Felicis, který když někdo vypije, tak se mu všechno podaří. Harry chodí také na soukromé hodiny k Brumbálovi, který ho postupně bere do vzpomínek různých lidí, aby ho seznámil s Voldemortovou minulostí. Voldemortův otec jeho matku Merope nemiloval a oženil se s ní proto, že použila lektvar lásky, který ovšem později přestal působit, a on ji opustil. Její syn se narodil v sirotčinci a tam také vyrůstal. Jednoho dne k Tomovi přišel Albus Brumbál a oznámil mu, že je čaroděj a že může studovat v Bradavicích. Tom nabídku přijal. Po šesti letech se vypravil do domu svého otce, kterého zabil a spolu s ním i jeho rodiče. Vše naaranžoval tak, aby to vypadalo, že vraždy spáchal Morfin, Tomův strýc, který nenáviděl mudly. Ten byl pak poslán do Azkabanu. Svého profesora lektvarů, ,Slughorna´, se Tom zeptal, jestli ví něco o Vitálech, ale vzpomínka byla pozměněna, takže se to Harry hned nedozvěděl. Po ukončení studia v Bradavicích Tom požádal ředitele Dippeta o místo učitele obrany proti černé magii, ale Dippet to odmítl s tím, že v sedmnácti letech je ještě brzy stát se učitelem. Proto Tom začal pracovat jako asistent v jednom obchodě v Obrtlé ulici. V rámci své práce navštívil starší dámu, která vlastnila dvě vzácné věci. Medailon Salazara Zmijozela a pohár Helgy z Mrzimoru. Několik dní po této návštěvě byla tato dáma zavražděna a medailon i pohár zmizely. O nějaký čas později se Tom vrátil do Bradavic, aby znovu požádal o místo učitele. Tehdy už byl ředitelem Brumbál a ten ho znovu odmítl. Od té doby Bradavice neměly jednoho profesora obrany proti černé magii déle než jeden rok. Harry dostane od Brumbála úkol získat nezměněnou vzpomínku o Vitálech od profesora ,Slughorna´. Podaří se mu to s pomocí lektvaru Felix Felicis po pohřbu Aragoga, velkého pavouka, který byl Hagridovým přítelem, a kterého Harry poznal ve druhém ročníku. Harry si společně s Brumbálem prohlédne tuto vzpomínku. Z této vzpomínky je patrné, že Voldemort rozdělil svoji duši na sedm dílů. Použil k tomu většinou nějaký velmi cenný předmět. Jedním z Vitálů byl i deník, prostřednictvím kterého byla otevřena Tajemná komnata, a který byl zničen. Druhý zničil Brumbál. Byl to prsten Salazara Zmijozela, ale Brumbál si při tom zranil ruku. Další by měli být pohár Helgy z Mrzimoru, v medailonku Salazara Zmijozela, v něčem od Godrika Nebelvíra a ve Voldemortově hadu Naghinim. Zanedlouho Brumbál zjistí, kde se nachází další Vitál a dovolí Harrymu, aby pro něj šel s ním. Společně se přemístí do jeskyně na místě, kde byl Tom kdysi na výletě s ostatními dětmi ze sirotčince. Dostanou se k jezeru, v jehož středu je malý ostrůvek a loďkou se na něj přepraví. Brumbál je nucen vypít neznámý lektvar, jinak se k Vitálu nedá dostat. Po získání tohoto předmětu se Harry s Brumbálem přemístí zpět k Bradavicím. Tam na ně čeká ještě mnoho problémů. Vražda Brumbála, kterou spáchá Snape. Harry se dozvídá, kdo je Princem dvojí krve Snape. Také pokousání jednoho člena Fénixova řádu vlkodlakem v lidské podobě. Po pohřbu Brumbála se Harry rozchází s Ginny a oznamuje, že do sedmého ročníku nenastoupí a půjde hledat Voldemorta. Ron a Hermiona slibují, že půjdou s ním.

Harry Potter a Fénixův řád

25. června 2007 v 16:58 Výpisy a slohovky
Harry opět tráví prázdniny u Dursleyů. Ron a Hermiona mu píší nic neříkající vzkazy. Při sporu s Dudleyem se objeví dva mozkomorové a Harry je kouzlem Patrona oba zachrání. Od paní Figgové, motačky, se Harry dozvídá, že ho vlastně pořád někdo nenápadně hlídá. Protože Harry nedovoleně kouzlil, hrozí mu vyloučení z Bradavic, zničení hůlky a navíc se má dostavit na slyšení na ministerstvo kouzel.Pak pro něj přiletí celá delegace čarodějů - později se dozvídá, že jsou to členové "Fénixova řádu" - spolku odpůrců lorda Voldemorta. Řád vede Brumbál a jsou v něm mimo jiné Lupin, Moody, Weasleyovi, Sirius Black a také Snape. Řád sídlí ve starém domě v Londýně, který patřil rodině Blacka. Harry je pořád naštvaný: zase toho moc neví, a v domě Řádu má za úkol (on, ale i Hermiona, Ron, Fred, George a Ginny) jen uklízet staletou špínu. Harry absolvuje slyšení na ministerstvu kouzel, kde díky Brumbálově účinné obhajobě a díky svědectví paní Figgové je Harry nakonec osvobozen. Ron a Hermiona dostávají prefektské odznaky. Po příjezdu do Bradavic není nic takové jako dřív. Hagrid ve škole není - místo něho učí profesorka Červotočková. Obranu proti černé magii učí profesorka Umbridgeová delegovaná do školy přímo samotným ministrem Korneliem Popletalem. Umbridgeová trvá na tom, že praktické ukázky nejsou potřeba. Harry se proti tomu bouří (dostává bolestivé školní tresty). Umbridgeová udělá peklo ze života nejenom Harrymu, ale převrátí zavedený pořádek školy. S Popletalem postupně vymýšlí další a další omezení a ministerské oběžníky. Je jmenována vrchní inspektorkou s právem odvolávat učitele. V Nebelvírském famfrpálovém mužstvu je Ron novým brankářem a kapitánkou Angelina. Nebelvír vítězí nad Zmijozelem díky Harrymu. Malfoy vyprovokuje Harryho a Freda s Geogem, kteří od Umbridgeové dostanou doživotní zákaz hrát famfrpál. Harryho nahradí Ginny, Harryho Kulový blesk je zamčen na řetěz u Umbridgeové, která dělá inspekce v hodinách, nenávidí ji studenti i učitelé. Hermiona po předchozí domluvě s Ronem a Harrym zorganizuje účast asi 20 studentů různých ročníků v Prasinkách "U tří košťat" - a domluví se, že založí spolek pro výuku obrany proti černé magii, který povede Harry - Brumbálovu armádu (BA). Studenti spolek založí tajně. Pomůže jim Dobby, který pro ně najde tajnou místnost největší potřeby. Harry se potýká s prvním milostným vztahem - s Cho Changovou. Před Vánocemi se mu zdá živý sen, Naghini (had Voldemorta) - napadl Artura Weasleye. Zmobilizuje Brumbála a ukáže se, že je to pravda: díky rychlému zákroku se podaří Arturovo zraněné tělo najít a včas dopravit do nemocnice sv. Munga. To mu zřejmě zachrání život. Harry, Ron i Hermiona jsou ještě tu noc dopraveni do domu Siriuse, kde pak stráví i celé Vánoce. Během svátků několikrát navštíví v nemocnici Artura Weasleye. Jednou potkají na chodbě Zlatoslava Lockharta - je pořád zmatený. Potkají tam Nevillovy rodiče, a Nevilla s babičkou, kteří je zrovna přišli navštívit. Těsně před začátkem druhého pololetí si ho zavolá Snape a řekne mu, že ho bude individuálně učit "Nitrobranul" - uzavírat mysl. Jeho to moc netěší, ale že je to Brubmálovo přání. Ale Harrymu to nejde... Zdává se mu o místnosti v Oddělení záhad na ministerstvu. Ale pořád se nemůže dostat úplně dovnitř... Snape si vždycky před začátkem lekce ale některé myšlenky odloží do Myslánky, pro případ, že by se Harrymu podařilo Snapovi nějaké myšlenky přečíst - což se Harrymu podařilo. Viděl v ní svého otce a Siriuse, jak jako studenti pátého ročníku v Bradavicích Snapa ponižovali a posmívali se mu. Harry je v šoku: považoval svého otce téměř za svatého, ale teď vidí, že se jeho otec choval dost hrozně. Hermiona se s Harrym sejde v Prasinkách, kde Ritu Holoubková napíše článek, o Harrym a jeho setkání s Voldemortem. Článek opravdu vyjde, k velkému zděšení Umbridgeové, která ještě přitvrdí. Brumbál Umbridgeové nedovolí vyhnat profesorku jasnovidectví Trelawneyovou, která bude nadále v Bradavicích jako soukromá osoba. Také jí znemožní jmenovat nového učitele jasnovidectví, a sám jmenuje - kentaura Firenzeho. Studenti vymýšlejí kulišárny proti Umbridgeové, a učitelé tomu ani moc nebrání. Nejaktivnější je Fred a George; po poslední kulišárně, kdy je chce Umbridgeová vyloučit, si sami přivolají zamčená košťata a před zraky celé školy odletí na Příčnou ulici, kde si z Harryho peněz zřídili krámek. Ginny je dobrá, Nebelvír prohrál druhý zápas jen těsně. - Vrací se Hagrid. Neochotně vykládá Harrymu, Ronovi a Hermioně o zážitcích s obry, které měl získat proti Voldemortovi. Studentům pátého ročníku radí s výběrem povolání. Harry chce být bystrozorem. Nastává třetí nebelvírský famfrpálový zápas - proti Havraspáru. Harry se těší, že se aspoň jako divák podívá, ale Hagrid chce, aby využili toho, že všichni sledují famfrpál, a šli s ním nenápadně do lesa. Tam se objeví obr Dráp. Hagridův nevlastní bratr, kterého s sebou Hagrid přivedl. Teď chce, aby se o něj starali, pokud jej Umbridgeová zbaví místa. To se totiž zdá jako pravděpodobné. Brumbálova armáda je prozrazena, objevuje se delegace z ministerstva, ale nikomu nic nedokážou. Nakonec to vezme na sebe Brumbál. Chtějí tedy odvést jeho; ale on se ubrání a pak zmizí neznámo kam. Umbridgeová se stává ředitelkou. Probíhají zkoušky NKÚ. Nezkoušejí je ti, kteří je učili - jsou to učitelé, které nikdy neviděli. Harry zná velice dobře obranu proti černé magii, ale zvládá i lektvary. Známky se doví až v červenci (přiletí sova). Při úplně poslední písemné části zkoušky se mu zdá sen - rozbolí ho jizva a zdá se mu, že Sirius je v místnosti v Oddělení záhad Ministerstva kouzel, a že ho tam Voldemort mučí. Harry mu chce pomoci. Jediný krb, odkud se dá Letaxem dostat do Siriusova domu, je ale u Umbridgeové. Harry tam s pomocí Rona, Hermiony a dalších vnikne a opravdu se dostane do domu Blackových. Sirius tam není. Mezitím se ale vrátila Umbridgeová (kterou se ostatní snažili odlákat) a pomocníci Malfoy, Crabb a Goyl (a kteří mají víc pravomocí, než prefekti), kteří Harryho a jeho přátele drží v šachu. Harry si náhle vzpomene, že na hradě přece jen zbyl jeden člen Řádu Fénixe - Snape. Trikem mu prozradí, o co mu jde. Hermiona Umbridgeové navykládá, že ona a Harry ví o tajné zbrani (proti ministerstvu kouzel) a nabízí jí, že ji k ní zavedou. Umbridgeová se nechá vlákat do zapovězeného lesa. Tam nyní není bezpečno: po odchodu Firenzeho na hrad ostatní kentauři zanevřeli na lidi. Kentauři odvlečou Umbridgovou, objeví se obr Dráp, kentauři se rozprchnou a Hermiona s Harrym uteče. Na kraji lesa potká Harry a Hermiona Rona, Nevilla (který byl v BA jeden z nejlepších), Ginny a Lenku. Mají s sebou i hůlky, které Harrymu a Hermioně Umbridgeová vzala. Přemohli totiž Malfoye a ostatní pomocí toho, co se naučili v BA. Jak se dostat do Londýna: na thestrálských okřídlených "koních"! Harry se s přáteli přes různé komnaty v Oddělení záhad dostává až do místnosti ze svého snu. Ale Sirius tu není. Je tu jen předmět - proroctví, na kterém je napsáno Voldemortovo a Harryho jméno. Náhle se za nimi objeví přesila Smrtijedů (mezi nimi je i Lucius Malfoy), včetně těch, kteří před nedávnem uprchli z Azkabanu. Chtějí, aby pro ně Harry vzal ten předmět - jen Harry to totiž může udělat. Šestice utíká a bojuje statečně se Smrtijedy. Náhle se objeví Sirius, Lupin a další členové Řádu, a Smrtijedi jsou téměř přemoženi. Harry při boji rozbije proroctví. Pak se objevuje Brumbál. Při boji zemře Sirius. Ve vstupní hale ministerstva Brumbál porazí Voldemorta, ten ale není zabit. Snaží se proniknout do Harryho těla, ale Harry se za cenu šílené bolesti ubrání. Přichází ministr Popletal a uznává, že Voldemort se doopravdy vrátil - že měli Harry s Brumbálem celou dobu pravdu. V Bradavicích se Harry od Brumbála dozvídá, jak je to s proroctvím - kdysi dávno ho vyvěštila profesorka Trelawneyová. Proroctví říká, že buďto Harry s Voldemortem zemřou společně, nebo musí jeden zabít toho druhého. Ale Voldemort neví, co v proroctví přesně je. Mimoto se Harry dozvídá, že musí být každé léto u Dursleyů, protože je tam chráněn rodinnou krví - díky tetě Petunii. Harry je šokován proroctvím, a zdrcen Siriusovou smrtí. Neshodnou se v názoru na Snapa. Brumbál tvrdí, že je věrný člen Řádu, a že právě on zařídil, že členové Řádu přišli Harrymu a ostatním na pomoc. Ale Harry nevěří, nebo spíš nechce věřit. Je naštvaný až do konce. Nejde ani na slavnost na konci roku, vyhýbá se všem, i Ronovi a Hermioně. Po příjezdu bradavického expresu na nádraží v Londýně, obklopuje Moody, Lupin a další členové Řádu Dursleyovy a varují je, aby si netroufli Harryho přes prázdniny šikanovat. Harrymu pak slibují, že budou v kontaktu.

Harry Potter a Ohnivý pohár

25. června 2007 v 16:54 Výpisy a slohovky
Harryho, jednoho dne o prázdninách po probuzení ze strašného snu, začne pálit jizva a je z toho celý nesvůj a pošledopis svému kmotrovi Siriusi Blackovi, který je neoprávněně stíhán. Harry je pozván do Doupěte, obydlí Ronovy rodiny, aby zde strávil zbytek prázdnin a jel s nimi na MS ve famfrpálu. Dostanou se tam pomocí přenášedla a zhlédnou zajímavé finále. Avšak večer v tento den v kempu, kde jsou Weasleyovi, Harry, Hermiona a další kouzelníci ubytováni zaútočí Smrtijedi na správce kempu a jeho rodinu. V lese někdo vykouzlí Znamení zla. To způsobí na ministerstvu pořádný poprask. Jakmile žáci Bradavic dorazí do školy, dozví se od ředitele Albuse Brumbála, že místo Famfrpálového turnaje proběhne Turnaj tří kouzelnických škol. Novým učitelem obrany proti černé magii je "Pošuk" Alastor Moody. Tento ošklivě vypadající člověk - bystrozor s čarodějným okem - je zde kvůli Brumbálovi, který si jej sem pozval zároveň jako hlídače. Do Turnaje tří kouzelnických škol se smí přihlásit jen studenti, kteří dovršili alespoň sedmnácti let. Brumbál provede opatření, aby se nikdo mladší nemohl přihlásit, avšak pohár vybere kromě tří šampiónů ještě Harryho, který své jméno do poháru ovšem nehodil. A tak musí Harry absolvovat podle pravidel tři úkoly pro šampióny. Nejprve se utká s drakem v boji o zlaté vejce. Tento úkol Harry úspěšně splní, s pomocí Hagrida, který ho na draky upozornil a může si oddychnout, první úkol přežil. S pomocí svých přátel a Siriuse totiž zjistí, že ho někdo přihlásil, aby při turnaji zemřel. V dalším úkolu má zachránit Rona od jezerních lidí. Nakonec však i tento úkol s pomocí skřítka Dobbyho zvládne a navíc je v průběžném pořadí, spolu s Cedrikem Diggorim, na prvním místě. Následuje několik událostí, mimo jiné ples, na kterém má Harry tančit, a také se před Zapovězeným lesem objeví pohřešovaný pan Skrk. Nakonec se však opět někde ztratí a Brumbál se nedozví, co mu pan Skrk chtěl důležitého říct. Třetí úkol se má odehrávat v bludišti, které roste na famfrpálovém hřišti. Do něj budou šampióni podle dosažených bodových výsledků postupně vpouštěni, a kdo se první dotkne poháru pro vítěze, se jím také stane. Avšak když se Harry spolu s druhým šampiónem Bradavic, Cedrikem Diggorym, dotknou poháru (oba zároveň, protože ani jeden se nechce poháru dotknout jako první), zjistí, že z něj někdo udělal přenášedlo. Náhle se objeví na hřbitově a Cedrika Diggoryho čeká smrt kouzlem Avada Kedavra. Červíček (Peter Pettigrew) Harryho odvleče a přiváže k jednomu z náhrobků. Poté umožní Voldemortovi vrátit se. Vzápětí se Harry s Voldemortem utká a podaří se mu uprchnout, díky tomu že s Voldemortem mají sesterské hůlky. Vezme s sebou také Cedrikovo tělo. Probere se na zemi zpět v Bradavicích a vše, co se stalo oznámí Brumbálovi. Moody Harryho vezme zpět do hradu, snaží se vyzvědět, co se stalo a neopatrně mu vyzradí, že není "Pošuk", ale syn Bartyho Skrka a služebník Lorda Voldemorta a chce Harryho zabít. Naštěstí dříve než stihne Harryho odstranit se zde objeví Brumbál a rázně zakročí. Pomocí veritaséra se podaří Brumbálovi od něj zjistit mnoho o návratu Voldemorta. Školní rok skončí a Harry se má vrátit zpět k Dursleyovým, s příslibem, že tam nebude celé prázdniny.

Harry Potter a Vězeň z Azkabanu

25. června 2007 v 16:48 Výpisy a slohovky
Třináctiletý Harry Potter znovu nerad tráví své další prázdniny u rodiny Dursleyových, letos navíc se zlou tetou Marge. I přes přísný zákaz používání kouzel jí Harry promění v obrovský balón a v noci uteče, se štěstím zastaví třípatrový záchranný autobus, který ho doveze k Děravému kotly. Zde se setká s ministrem kouzel Korneliem Popletalem, který ho překvapivě za jeho provinění nepotrestá. Je to proto, že z vězení v Azkabanu uprchl nebezpečný čaroděj Sirius Black, který podle legend přivedl lorda Voldemorta k Harryho rodičům a je tak zodpovědný za jejich smrt. Nyní Sirius Black usiluje také o zabití Harryho. A aby nebyl všem hrůzám konec, hostí Bradavická škola hrozivé azkabanské strážné, zvané mozkomoři. Ti mají za úkol ochraňovat studenty před obávaným čarodějem. Ty ovšem na Harryho působí hůř nežna jiné a díky hrůzným vzpomínkám omdlévá a díky tomu prohráli důležitý famfrpálový zápas a vítr odnesl jeho milované koště k Vrbě mlátičce, která ho zničila. Požádá tedy profesora Lupina, aby ho naučil Patronovo zaklínadlo, které jediné proti mozkomorům zabírá. Před dalším zápasem dostane nejnovější koště Kulový blesk, kterému ovšem sebere, kvůli kontrole proti zlým zaklínadlům, profesorka McGonagallová, ale s tím že je v pořádku, ho zase vrátí. Střetnutí mezi Harrym a záhadným vězněm Siriusem se zdá být nevyhnutelné. Harry Potter bude potřebovat veškerou možnou kuráž, kouzla a podporu, aby dokázal odhalit pravdu a vazby na tajemnou minulost. Jedné noci se Sirius vloupe do nebelvírské věže a sápe se po Ronovi. Později se ukáže, že jeho krysa Prašivka, která tento rok vypadá ještě hůřnež obvykle, není opravdová krysa, ale zvěromág Peter Petigrew (bývalý kamarád Jamese Pottera, Remuse Lupina a Siriuse Blacka - spolužáků z Bradavic). Sirius Harrymu vysvětlí, ačkoliv Harry nechce nic pochopit, že on rodiče nezradil,ale byl to právě Peter, kterému chyběl jeden prst - byl tím jediným, co z něj zbylo, když ho údajně zabil s tuctem mudlů. Ukáže se, že Sirius má pravdu a chvíli se zdá, že Siriuse sprostí obvinění aHarry se k němu nastěhuje, ale Peter uteče... Je tu i jiná událost - hipogryf Klofan má být popraven za to, že napadl Draca Malfoye (protože ho provokoval), ale také Harry musí zachránit svého kmotra Siriuse, který je zavřený v Bradavicích a čeká na polibek od mozkomorů. Pomocí obraceče času, který celý rok používala Hermiona, aby stihla všechny školní hodiny, se mu to podaří: Harry vysvobodí Klofana i Siriuse. Ten pak na hipogryfovi odlétá a skrývá se. Ale prázdniny bohužel se opět blíží, a tak Harry musí opět dva měsíce přečkat u Dursleyových, má ovšem skvělý plán, aby ho Dusleyovi moc neobtěžovali…mít kmotra hledaného vraha se přece vyplatíJ. Ještě ve vlaku do Londýna dostane vzkaz a Ron malou sovičku.

Harry Potter a Tajemná komnata

25. června 2007 v 16:46 Výpisy a slohovky
Letní prázdniny plynou jako voda a Harry Potter se již nemůže dočkat jejich konce. Kdo by také chtěl trávit období, které slouží k odreagování a k pobavení se s dospívajícími kamarády, v nekultivované rodině Dursleyových?!Ano, Harryho pěstouni neprošli během prodlevy mezi prvním a druhým dílem výraznou transformací charakteru k lepšímu, a tak se nebohý Potter musí i v den svých narozenin vypořádat s tradiční ignorací a v dokonale izolovaném prostoru svého pokoje toužebně očekávat příchod nového školního roku. Za účelem způsobení mnoha dalších komplikací ho navštíví téhož "slavnostního" večera domácí skřítek Dobby, který jej varuje, aby se Bradavicím vyhnul co možná největším obloukem, neboť mu tam hrozí veliké nebezpečí. Navzdory ztropenému povyku a následným "kázeňským" opatřením Dursleyovic rodinky, se mladý Potter přeci jen odhodlává k "nervydrásajícímu" úprku z rodinného vězení, k čemuž nemalou měrou přispějí i bratři Weasleyovi v čele s šibalsky se usmívajícím Ronem. Na nádraží neprojdou skrz přepážku na nástupiště a nenapadne je nic lepšího než ukrást létající otcovo auto, aby se dostali do školy. Na konci cesty se však něco pokazí a oni narazí do Vrby mlátičky, která je skoro zabije. Aby toho nebylo dost Snape jim dost rázně vysvětlí, že mohou být vyloučeni, ale nestane se tak. A aby měl název "Harry Potter a Tajemná komnata" své opodstatnění, zakrátko se začnou dít v Bradavicích podivné události - přesně jak předpověděl uječený skřítek Dobby. Vyjma konfrontace Harryho vrstevníků s neuvěřitelně samolibým profesorem Zlatoslavem Lockhartem se linou zpoza zdí bradavické školy tajemné hlasy, které slyší pouze Harry a v kámen se, kdo ví proč, proměňují studenti, kterým se hanlivě v kouzelnickém světě říká "špína" (mají rodiče "mudly"). Navíc Harry v kouzelnickém souboji a před celou školou zjistí, že má "hadí jazyk" (mluví s hady). Netrvá dlouho a naše inteligentně smýšlející hrdiny zavedou výše uvedené jevy k legendární Tajemné komnatě, kterou otevře Ginny Weasleyová díky deníku Toma Radllea - posedlá lordem Voldemortem. Harry nakonec musí bojovat s baziliškem, onou nestvůrou z Tajemné komnaty, která přímým pohledem do očí zabíjí a nepřímým (odrazem obrazu) proměňuje v kámen. Na pomoc mu přiletí pták fénix -jménem Fawks - s Moudrým kloboukem, ve kterém je ukrytý meč Godrika Nebelvíra. Tím také zabije baziliška. Harrymu se opět podaří Pána zla porazit. Všichni v kámen proměnění jsou zase oživeni. Ale školní rok končí a Harry se musí chtě nechtě vrátit do Zobí ulice a přečkat dva měsíce než zase začne školní rok.

Harry Potter a Kámen mudrců

25. června 2007 v 16:44 Výpisy a slohovky
Sirotek Harry Potter vyrůstá od malička v nepřátelském prostředí u strýce Vernona, tety Petunie a bratránka Dudleyho Dursleyových, kteří mu při každé příležitosti dávají najevo, jak je jim na obtíž. Harry je malý, velice hubený kluk se zelenýma očima a rozcuchanými vlasy, které za žádnou cenu (navzdory všem pokusům Petunie) nejdou učesat ani ostříhat. Když je Harrymu jedenáct let, přichází podivný zapečetěný dopis psaný zeleným inkoustem. Dopis i všechny ostatní, které neustále přicházejí, ničí zarputile Vernon, když toho má dost odjíždějí do starého majáku v rozbouřeném moři. Tam přichází obr Hagrid a od něj se Harry dozví pravdu o tom, že je čaroděj a že jeho rodiče byli zabiti strašlivým lordem Voldemortem. Přes protest strýce a tety se mladý Potter vydává do školy čar a kouzel v Bradavicích.Nejdřív však musí do Příčné ulice nakoupit potřebné kouzelnické věci. V bance Gringottových Harry zjistí, že má menší jmění. Hagrid s sebou bere něco malého z trezoru, který patří škole. Nakonec se Potter rozjíždí vlakem, kde se seznámí s Ronem Weasleym a Hermionou Grangerovou, do Bradavic. Tam Moudrý klobouk rozřazuje prváky do kolejí (jsou 4: Nebelvír, Havraspár, Mrzimor a Zmijozel). Původně chtěl Klobouk přiřadit Harryho do Zmijozelu,ale Harry si přál Nebelvír, a tak ho tam Klobouk poslal. Učení mu jde jako průměrnému žákovi a jeho nejneoblíbenějším předmětem jsou lektvary, které učí profesor Snape. Harry o něm ví, že už dlouho usiluje o místo učitele obrany proti černé magii. Tu učí profesor Quirrell, mladý muž s tajemným turbanem na hlavě. Harry se, díky konfliktu s Malfoyem na hodině létání, stává famfrpálovým chytačem Nebelvíru. Když v jednom ze zápasů začne Harrymu bláznit koště, hned Rona a Hermionu napadne, že za tím stojí Snape. Harry se dozvídá stále víc věcí o tom, co Hagrid vzal do Bradavic. Také je v knížce kapitola o draku Norbertovi a je delší a jiná než ve filmu (doporučuji přečíst)…díky tomu ztratí Nebelvír během jedné noci 150 bodů a Harry, Ron, Hermiona, Draco a Neville dostávají školní trest. Už ví, že je to Kámen mudrců a že ho chce Voldemort. Harry je přesvědčen, že Snape pro Voldemorta pracuje. Když Brumbál, ředitel Bradavic a velice moudrý kouzelník odlétá, Harry už ví, co má dělat. Musí ten večer jít ke Kameni mudrců dřív než Snape. Nyní na Harryho čeká velký tříhlavý pes Chloupek, velice nebezpečná rostlina, létající klíče, kouzelnické šachy větší než on sám, při kterých se Ron musí obětovat. Nakonec jsou před ním lektvary. Hermoina si bere lektvar, kterým se dostane zpátky k Ronovi. Harry si bere jiný, který ho zavede ke Kameni mudrců. Tam však neuvidí Snapea, ale Quirrella, který je zcela ovládán Voldemortem, jehož obličej je ukrytý pod učitelovým turbanem. Harry ho sice poráží, ale boj ještě nekončí. Neforemný Voldemort odletěl. Všechno zatím dobře dopadlo a Kámen mudrců byl zničen. Nebelvír dostal od Brumbála ztracených 150 bodů plus deset navíc a vyhrává tak školní pohár. Školní rok končí a všichni se vracejí domů.

Maminka mě naučila...

25. června 2007 v 16:39 → Různé
Moje maminka mě naučila OCENIT DOBŘE ODVEDENOU PÁCI:
,,Jestli se hodláte navzájem pozabíjet, tak ale venku - právě jsem uklidila!"

Moje maminka mě naučila NÁBOŽENSTVÍ:
,,Modli se, aby to šlo z toho koberce dolů!"

Moje maminka mě naučila LOGICE:
,,Proč? Protože jsem to řekla!"

Moje maminka mě naučila PŘEDVÍDAVOSTI:
,,Ujisti se, že máš čisté oblečení, kdyby se stala nějaká nehoda!"

Moje maminka mě naučila OHEBNOSTI:
,,Podívej se na tu špínu co máš na zádech!"

Moje maminka mě naučila IRONII:
,,Ještě chvíli breč a já ti k tomu dám skutečný důvod!"

Moje maminka mě naučila MNOHOO VĚDĚ OSMOZA
,,Zavři pusu a sněz tu polívku!"

Moje maminka mě naučila ZÁVISTI:
,,Na světě jsou miliony dětí které nemají tak úžasné rodiče jako vy!"

Moje maminka mě naučila VYTRVALOSTI:
,,Neodejdeš odsud, dokud nedojíš ten špenát!"

Moje maminka mě naučila POČASÍ:
,,Tvůj pokoj vypadá, jako by se tu přehnalo tornádo!"

Moje maminka mě naučila ŽIVOTNÍMU CYKLU:
,,Přivedla jsem tě na svět, tak tě z něj můžu zase rychle zprovodit!"

Moje maminka mě naučila MATEMATICE:
,,Kolik chceš knedlíků?
,,Dva."
,,Dostaneš tři!"

Ukázka z Eldest

25. června 2007 v 16:29 Ukázky z knížek
Dvojí ztráta

Písně mrtvých jsou nářkem živých. To si pomyslel Eragon, když překračoval zkroucené a rozsekané tělo urgala a poslouchal nářky žen, které odnášely své milované z krví nasáklé půdy Farthen Důru. Safira raději mrtvolu obešla. V duté hoře panovalo šedé přítmí, narušované jen třpytem jejích modrých šupin.
Byly to už tři dny, co se Vardenové a trpaslíci postavili urgalům a uhájili Tronjheim, míli vysoké kuželovité město uprostřed Farthen Důru, bojiště však dosud zůstávalo poseto zmasakrovanými těly. Mrtvých leželo všude tolik, že je nemohli ani pochovat. V dálce u stěny Farthen Důru temně planul mohutný oheň, v němž pálili urgaly. Je žádný pohřeb nečekal, ani spočinutí v zemi. Jakmile se Eragon probral z bezvědomí a zjistil, že Angela vyléčila jeho zranění, chtěl pomáhat s odstraňováním škod. Zkusil to třikrát, ale pokaždé ho přepadla strašná bolest, která jako by mu vystřelovala z páteře. Léčitelé pro něj připravili různé lektvary, Arya s Angelou tvrdily, že je úplně zdravý. A přesto to bolelo. Ani Safira mu neuměla pomoci, jen s ním mohla tu bolest sdílet při jejich duchovním spojení.
Eragon si přejel rukou po obličeji a pohlédl vzhůru ke vzdálenému vrcholku Farthen Důru, kde se za černou hradbou kouře z pohřební hranice ukazovaly hvězdy. Tři dny. Uplynuly tři dny od chvíle, kdy zabil Durzu; od chvíle, kdy mu lidé začali říkat Stínovrah; od chvíle, kdy mu zbytky černokněžníkova vědomí ochromily mysl a kdy ho zachránil tajemný Togira Ikonoka, Zdravý mrzák. Nikomu o svém vidění neřekl, jenom Safiře. Boj s Durzou a temnými duchy, kteří ho ovládali, Eragona změnil; zatím si ovšem nebyl jistý, zda k lepšímu, nebo k horšímu. Cítil se zranitelný, jako by měl každý nečekaný otřes roztříštit jeho vyléčené tělo a vědomí.
A teď se vrátil na místo bitvy, poháněný nutkavou touhou vidět její následky. Rozhlížel se kolem a viděl jen bolestnou přítomnost smrti a úpadku, a ne tu slávu, kterou opěvují hrdinské písně.
V dřívějších dobách, ještě než ra'zakové před několika měsíci zavraždili jeho strýce Gera, by Eragona krutost, jíž byl svědkem mezi lidmi, trpaslíky a urgaly, zničila. Teď se cítil otupělý. S pomocí Safiry si však uvědomil, že jediná cesta, jak nepřijít uprostřed takové bolesti o rozum, je něco dělat. Navíc už nevěřil, že život má nějaký smysl - ne po tom, co viděl Kully, obří urgaly, trhat muže na kusy, zemi posetou rozsekanými údy a hlínu tak nasáklou krví, že mu promáčela podrážky bot. Usoudil, že pokud ve válce existuje nějaká spravedlnost, pak je to v boji na ochranu bezbranných. Sehnul se a sebral ze země zub, stoličku. Pohazoval si s ní v dlani a pomalu se Safirou dál obcházeli udusanou pláň. Když se zastavili na jejím okraji, zahlédli, jak k nim z Tronjheimu pospíchá Jörmundur -zástupce vardenského vůdce Ažihada. Jakmile se k nim přiblížil, uklonil se mu. Eragon věděl, že ještě před pár dny by to neudělal. "To jsem rád, že jsem tě včas našel, Eragone." Jörmundur svíral v ruce svitek pergamenu. "Ažihad se vrací a chce, abys byl u toho. Ostatní už na něj čekají u západních bran Tronjheimu. Musíme si pospíšit, abychom ho stihli."
Eragon přikývl, zamířil k bráně a stále se přitom dotýkal Safiry. Ažihad byl od bitvy většinu času pryč a snažil se dopadnout urgaly, kterým se podařilo utéct do podzemních chodeb trpaslíků pod Beorskými horami. Viděli ho mezitím jen jednou, a to zrovna zuřil, protože zjistil, že dcera Nasuada nesplnila jeho příkaz a neodešla před bitvou do bezpečí spolu s ostatními ženami a dětmi. Místo toho tajně bojovala v řadách vardenských lukostřelců. Ažihada teď doprovázeli Murtagh a Dvojčata: Dvojčata jej měla na nebezpečné cestě chránit svými kouzly, zatímco Murtagh toužil Vardenům znovu dokazovat, že mu mohou důvěřovat. Eragona překvapilo, že lidé tak změnili svůj postoj k Murtaghovi, synovi Dračího jezdce Morzana a nejvěrnějšího z Galbatorixových Křivopřísežníků. I když Murtagh svým otcem pohrdal a byl oddaný Eragonovi, Vardenové mu zpočátku nevěřili. Ale teď se nikomu z nich nechtělo plýtvat energií na malichernou zášť, když měli spousty jiné práce. Eragon litoval, že si nemůže s Murtaghem promluvit, a těšil se, až si o všem co nejdřív popovídají.
Když se Safirou obešli Tronjheim, uviděli ve světle lucerny před dřevěnou branou malou skupinku. Byl tam i Orik, trpaslík netrpělivě přešlapující na podsaditých nohou, a Arya. Ve tmě zářil bílý obvaz, který měla na paži, a tlumeně se jí odrážel ve vlasech. Eragon pocítil zvláštní vzrušení, tak jako vždy, když elfku uviděl. Letmo na něj a na Safiru pohlédla zelenýma blýskavýma očima a dál vyhlížela Ažihada.
Tím, že Arya rozbila Isidar Mithrim - obří hvězdný safír, který měl dvacet metrů napříč a byl vybroušený do tvaru růže -, pomohla Eragonovi zabít Durzu a vyhrát tak celou bitvu. Přesto se na ni trpaslíci hněvali, neboť zničila jejich nejcennější poklad. Odmítli kamkoli odnést zbytky safíru a nechali je ležet v obrovském kruhu uvnitř hlavní haly Tronjheimu. Eragon se procházel střepinovou spouští a prožíval zármutek nad ztracenou nádherou společně s trpaslíky.
Zastavili se Safirou u Orika a rozhlédli se po pusté pláni kolem Tronjheimu, která se prostírala pět mil na všechny strany až ke stěnám Farthen Důru. "Odkud má Ažihad přijít?" zeptal se Eragon.
Orik ukázal na trs luceren zavěšených u obrovské díry do tunelu asi dvě míle od nich. "Brzy by tu měl být."
Eragon trpělivě čekal s ostatními, odpovídal na dotazy a poznámky, ale jinak raději v duchu mluvil se Safirou. Ticho, které se ve Farthen Důru rozhostilo, mu vyhovovalo.
Uběhla půlhodina, než se u vzdáleného tunelu něco pohnulo. Z otvoru vylezla skupina deseti mužů, pak se otočili a pomohli ven přibližně stejnému počtu trpaslíků. Jeden z mužů - Eragon předpokládal, že je to Ažihad - zvedl ruku a válečníci se za ním shromáždili ve dvou řadách. Na znamení začal útvar hrdě pochodovat směrem k Tronjheimu.
Když ušli sotva pár metrů, tunel za nimi opět ožil a vyskočily z něj další postavy. Eragon přimhouřil oči, neboť zdálky pořádně neviděl.
To jsou urgalové! vykřikla Safira a tělo se jí napjalo jako tětiva.
Eragon se jí dál nevyptával. "Urgalové!" vykřikl, vyskočil na Safíru a vynadal sám sobě, že nechal meč Zar'roc ve své komnatě. Nikdo nečekal útok v tuto chvíli, bezprostředně poté, co zahnali urgalskou armádu.
Safira roztáhla azurově modrá křídla, máchla jimi, vyskočila a každou vteřinou letu nabírala rychlost a výšku; Eragona při tom celou dobu bodala rána v zádech. Pod nimi utíkala Arya k tunelu tak rychle, že skoro držela tempo se Safirou. Za ní pak běžel Orik s několika muži, zatímco Jörmundur spěchal zpátky ke kasárnám.
Eragon mohl jen bezmocně sledovat, jak se urgalové vrhli na zadní část Ažihadova oddílu; na takovou dálku nemohl použít kouzlo. Využili okamžiku překvapení a vmžiku zkosili čtyři vojáky a přinutili zbytek mužů a trpaslíků, aby se shlukli kolem Ažihada, když se ho snažili ochránit. Meče a sekery zařinčely, jak se do sebe bojovníci pustili. Od jednoho z Dvojčat vyšlehl záblesk a jeden urgal padl k zemi s useknutou paží.
Chvíli to vypadalo, že se skupina dokáže urgalům ubránit, pak to ale ve vzduchu zavířilo a scéna jim zmizela v tenkém pásu mlhy. Když se mlha rozplynula, stáli tam už jen čtyři válečníci: Ažihad, Dvojčata a Murtagh. Urgalové na ně dotírali a zastínili Eragonovi výhled, takže jen bezmocně hleděl s narůstající hrůzou a strachem. Néé!Néé!Néé!
Než doletěli na místo, hlouček urgalů se vřítil zpátky do tunelu, zalezl pod zem a zanechal po sobě jenom padlá těla.
Jakmile Safira přistála, Eragon seskočil na zem, pak ho ale přemohl zármutek a vztek a zaváhal. Tohle nedokážu. Příliš mu to připomínalo okamžik, kdy se vrátil na farmu a našel tam umírajícího strýce Gera. S každým krokem přemáhal obavy a začal hledat, jestli někdo přežil.
Místo se nepříjemně podobalo bojišti, které si předtím prohlížel, jen krev tady byla čerstvá. Uprostřed té spouště ležel Ažihad s náprsním krunýřem rozsekaným četnými ranami. A kolem něj pět urgalů, které stačil zabít. Ještě ztěžka přerývaně dýchal. Eragon k němu poklekl a sklonil tvář, aby jeho slzy nedopadaly na vůdcovu zraněnou hruď. Takové rány se nedaly vyléčit. Arya už k nim dobíhala, potom se však zarazila a zastavila. Tvář jí potemněla smutkem, když poznala, že Ažihada už nikdo nezachrání.
Eragone," vyklouzlo Ažihadovi mezi rty. Byl to jen slabý šepot. "
"Ano, tady jsem."
"Poslouchej mě, Eragone… Mám pro tebe poslední příkaz." Eragon se sklonil níž, aby slyšel jeho slova. "Něco mi musíš slíbit: slib mi, že… nedovolíš, aby mezi Vardeny zavládl chaos. Oni jsou jediná naděje, jak vzdorovat Království… Musejí zůstat silní. Musíš mi to slíbit." "Slibuji."
"Žij v pokoji, Eragone Stínovrahu…" S tím posledním vydechnutím Ažihad zavřel oči, jeho vznešená tvář znehybněla a zemřel.
Eragon sklopil hlavu. Měl tak sevřené hrdlo, že to bolelo a jen stěží se dokázal nadechnout. Arya požehnala Ažihadovi ve starověkém jazyce a dodala svým zvučným hlasem: "Běda… Jeho smrt vyvolá velké spory. Má pravdu, musíš udělat všechno pro to, abys předešel mocenským bojům. Pomohu ti, kdykoli to bude možné."
Eragonovi nebylo do řeči a díval se na ostatní těla. Co by za to dal, kdyby teď mohl být někde jinde. Safira očichala jednoho z urgalů a řekla: Tohle se nemělo stát. Je to zločin a o to horší, že se stal v době, kdy bychom měli být v bezpečí a slavit vítězství. Prozkoumala další tělo a potom prudce otočila hlavu. Kde jsou Dvojčata a Murtagh? Mezi mrtvými nejsou.
Eragon přelétl mrtvoly očima. Máš pravdu! S radostnou nadějí spěchal k ústí tunelu. V dutinách sešlapaných mramorových schodů se srážely loužičky krve jako řada černých zrcátek, lesklých a oválných, jako by tudy někdo táhl několik krvácejících těl. Urgalové je museli unést! Ale proč? Nikdy si neberou vězně ani rukojmí. V okamžiku ho znovu zachvátilo zoufalství. Nezáleží na tom. Bez posil je nemůžeme pronásledovat; ty bys ani neprolezla otvorem dovnitř.
Možná jsou ještě naživu. To je necháš napospas urgalům?
Co čekáš, že udělám? Chodby trpaslíků jsou nekonečné bludiště! Jenom bych se ztratil. A pěšky bych stejně urgaly nedohonil, i když Arya by to možná dokázala.
Tak ji o to požádej.
Eragon zaváhal, touha něco udělat v něm zápasila s nechutí vystavit ji nebezpečí. Jenže pokud se někdo z Vardenů dokáže vypořádat s urgaly, je to právě ona. S povzdechem jí vysvětlil, co zjistili.
Arya se zamračila, až se jí sešikmené obočí uprostřed spojilo. "Nedává to smysl." "Vydáš se za nimi?"
Chvíli na něj upřeně hleděla. "Wiol ono." Kvůli tobě. Pak vyrazila kupředu, v ruce se jí zablýskl meč a ponořila se pod zem.
S palčivým pocitem se Eragon usadil se zkříženýma nohama vedle Ažihada, aby držel hlídku nad jeho tělem. Nedokázal se smířit s tím, že Ažihad je mrtvý a Murtagh nezvěstný. Murtagh. Syn jednoho z Křivopřísežníků - třinácti Jezdců, kteří pomohli Galbatorixovi zničit jejich řád a prohlásit se králem Alagaësie - a Eragonův přítel. Občas si Eragon přál, aby mu Murtagh zmizel ze života, ale když ho teď někdo násilím odstranil, zanechala v něm ta ztráta nečekanou prázdnotu. Nehybně seděl, dokud nepřišel Orik se svými muži.
Když Orik uviděl Ažihada, zadupal, zaklel v trpasličím jazyce a zasekl sekeru do těla mrtvého urgala. Muži jen zděšeně stáli a mlčeli. Trpaslík promnul v mozolnatých rukou hrst hlíny a zavrčel: "Tak, právě se roztrhlo sršní hnízdo; po tomhle už s Vardeny nebudeme moci žít v klidu. Barzuln, tím se věci komplikují. Byls tady včas, abys slyšel jeho poslední slova?" Eragon pohlédl na Safíru. "Zopakuji je až tomu, komu byla určena."
"Chápu. A kde je Arya?"
Eragon ukázal k tunelu.
Orik znovu zaklel, pak zavrtěl hlavou a dřepl si.
Zanedlouho dorazil Jörmundur s vojáky, sešikovanými do dvanácti řad po šesti. Dal jim znamení, aby zůstali stát mimo kruh těl, zatímco on sám pokračoval kupředu. Sehnul se a dotkl se Ažihadova ramene. "Jak může být osud tak krutý, starý příteli? Byl bych tu dřív, kdyby tahle mizerná hora nebyla tak rozlehlá, a mohl jsem tě zachránit. Místo toho jsme na vrcholu vítězství utržili ránu největší."
Eragon mu v ústraní řekl o Arye a zmizení Dvojčat a Murtagha.
"Neměla tam chodit," řekl Jörmundur a narovnal se, "ale ted už s tím nic nenaděláme. Postavíme sem stráž, ale potrvá nejmíň hodinu, než seženeme nějaké trpaslíky jako průvodce pro další výpravu do podzemí."
"Rád bych ji vedl," nabídl se Orik.
Jörmundur se ohlédl a zahleděl se do dálky k Tronjheimu. "Ne, Hrothgar tě teď bude potřebovat; musí jít někdo jiný. Promiň, Eragone, ale všechny důležité osoby tu musí zůstat, dokud nebude vybrán Ažihadův nástupce. Arya se o sebe musí postarat sama… Stejně bychom ji už nedohnali."
Eragon přikývl a smířil se s nevyhnutelným.
Jörmundur přelétl pohledem kolem dokola a pak řekl zvučně, aby to všichni slyšeli: "Ažihad zemřel smrtí bojovníka! Pohleďte, zabil pět urgalů tam, kde by jiného muže přemohl jeden. Vzdáme mu veškeré pocty a budeme doufat, že jeho duše bohy potěší. Odneste ho i jeho společníky na štítech zpátky do Tronjheimu… a nestyďte se za slzy, neboť toto je den zármutku, který si budou všichni pamatovat. Ať máme už brzy tu čest zabodnout meč do zlosynů, kteří nám zavraždili vůdce!"
Bojovníci poklekli jako jeden muž a smekli, aby vzdali Ažihadovi hold. Pak vstali a uctivě ho pozvedli na své štíty, takže jim spočíval na ramenou. Už nyní mnozí Vardenové plakali, slzy jim stékaly do vousů, a přesto se vztyčenými hlavami splnili svou povinnost a nenechali Ažihada spadnout. Slavnostním krokem pochodovali zpátky do Tronjheimu a Safira s Eragonem šli uprostřed průvodu.

Ukázka z Eragona

22. června 2007 v 17:21 Ukázky z knížek
Stín strachu

Vítr skučel nocí a přinášel s sebou vůni, která změní svět. Vysoký Stín zvedl hlavu a zavětřil. Vypadal jako člověk, kromě temně rudých vlasů a kaštanových očí.
Překvapeně zamrkal. Zpráva byla jasná: jsou tady. Nebo je to léčka? Zvážil šance a pak stroze zavelel: "Rozestupte se... skryjte se za stromy a keře. Zastavte každého, kdo se přiblíží... nebo zemřete."
Kolem něj pobíhalo dvanáct urgalů. Každá nestvůra držela krátký meč a kulatý železný štít pomalovaný černými znaky. Podobaly se lidem s ohnutýma nohama a mohutnými zvířecími pažemi, které uměly jen drtit a ničit. Nad malýma ušima jim vyrůstal pár zkroucených rohů. Teď se s vrčením spěchaly schovat do křoví. Brzy se šelest uklidnil a les znovu utichl. Stín vykukoval za silným stromem a sledoval cestu. Byla taková tma, že člověk by neviděl vůbec nic, ale pro něj tlumené měsíční světlo zářilo tak, jako by mezi stromy dopadaly sluneční paprsky; jeho pátravý pohled jasně a ostře viděl každý detail. Zůstával nezvykle klidný; v ruce třímal dlouhý lesklý meč, po jehož čepeli se klikatila mělká rýha. Zbraň byla tak úzká, že by proklouzla mezi dvěma žebry, ale přesto dost pevná, aby prorazila i nejtvrdší brnění.
Urgalové neviděli tak dobře jako Stín; tápali ve tmě jako slepí žebráci a šmátrali před sebou zbraněmi. Do ticha zahoukala sova. Nikdo se nezklidnil, dokud pták neodletěl. Pak se zrůdy zachvěly v chladu noci; pod těžkými botami jedné z nich zapraskala větvička. Stín zlostně zasyčel a urgalové se přikrčili a znehybněli. Snažil se přemoci svůj odpor - urgalové zapáchali jako zkažené maso - a odvrátil se. Byly to pro něj jen vraždící stroje, nic víc.
Jak minuty narůstaly v hodiny, Stín přemáhal netrpělivost. Ta vůně se musela linout daleko před svými původci. Nedovolil urgalům vstát a trochu se zahřát. Stejné pohodlí odpíral i sám sobě; zůstával za stromem a bedlivě pozoroval pěšinu. Lesem se prohnal další poryv větru. Tentokrát byla vůně mnohem silnější. Rozrušeně zdvihl horní ret a zavrčel.
"Připravte se," zašeptal a celé tělo se mu rozechvělo. Špičkou meče dělal drobné kroužky. Dostat se až sem ho stálo mnoho úsilí a úkladů. Teď to nesmí zkazit.
Pod hustým obočím se urgalům rozjasnila očka a pevně sevřeli své zbraně. Stín uslyšel cinknutí, když něco tvrdého narazilo na uvolněný kámen. Ze tmy se začaly vynořovat matné obrysy a blížily se po cestě.
Tři jezdci na bílých koních cválali přímo do pasti. Hlavy měli zdvižené hrdě do výšky a pláště se jim v měsíčním světle vlnily jako tekuté stříbro.
Na prvním koni jel elf se zašpičatělýma ušima a ladně sešikmeným obočím. Byl štíhlý, ale silný, jako rapír. Přes záda měl přehozený velký luk, na jednom boku upevněný meč a na druhém toulec šípů s labutími pírky.
Poslední jezdec měl stejně pohledný obličej a ostré rysy jako ten první. V pravé ruce držel dlouhé kopí a u opasku mu visela bílá dýka. Jeho hlavu zdobila neobyčejná přilbice, vykládaná jantarem a zlatem.
Mezi těmi dvěma jela elfská žena s havraními vlasy, která rozvážně zkoumala okolí. Její hluboké oči, orámované dlouhými černými loknami, vyzařovaly energii. Prosté šaty jí nijak neubíraly na kráse. U boku měla meč a na zádech dlouhý luk s toulcem. V klíně vezla mošnu, na niž se často dívala, jako by se ujišťovala, že tam stále je.
Jeden z elfů potichu mluvil, ale Stín jeho slova nezaslechl. Žena odpověděla s očividnou autoritou a její strážci si vyměnili místa. Ten s přilbicí se ujal vedení a ostražitě sevřel kopí, připraven k útoku. Projeli kolem Stínova úkrytu a několika urgalů, aniž by pojali podezření. Stín si už začínal vychutnávat vítězství, když tu se vítr otočil a zavanul směrem k elfům, plný odporného zápachu urgalů. Koně znepokojeně zafrkali a pohodili hlavou. Jezdci ztuhli, očima přelétli ze strany na stranu, pak prudce otočili svá zvířata a vyrazili pryč.
Žena uháněla kupředu a zanechala dvojici strážců daleko za sebou. Urgalové vystoupili z úkrytů a vystřelili proud černých šípů. Stín vyskočil zpoza stromu, zdvihl pravou ruku a vykřikl: "Garjzla!"
Z dlaně mu vyšlehl rudý blesk, osvítil stromy krvavě červeným světlem a zasáhl ženina koně. Zvíře se s pronikavým zařičením skácelo po hlavě k zemi. Elfka z něj neuvěřitelně rychle seskočila, zlehka přistála na zemi a ohlédla se po svých strážcích.
Smrtící šípy urgalů zasáhly oba elfy téměř okamžitě. Spadli z nádherných koní a krev se smísila s prachem. Když se k nim urgalové rozeběhli, Stín je zarazil: "Za ní! Tu chci!" Netvorové zavrčeli a uháněli po pěšině.
Když uviděla své společníky mrtvé, ze rtů se jí vydral zoufalý výkřik. Udělala krok směrem k nim, pak proklela nepřátele a vběhla do lesa.
Zatímco se urgalové prodírali mezi stromy, Stín vyšplhal na žulovou skálu, která se tyčila nad lesem. Odtud mohl pozorovat široké okolí. Zvedl ruku a pronesl: "Böetq istalri!" a čtvrt míle lesa se topilo v plamenech. Postupně zapaloval jednu část lesa za druhou, dokud kolem místa přepadení nevznikl asi dvoumílový ohnivý kruh. Plameny vypadaly, jako by si stromy nasadily rozžhavenou korunu. S uspokojením dával pozor, aby kruh někde náhodou neuhasl. Pás ohně se rozšiřoval a zužoval tak oblast, kterou měli urgalové prohledat. Najednou Stín uslyšel výkřiky a ostré zaječení. Spatřil mezi stromy, že tři jeho přisluhovači padají smrtelně zranění na jednu hromadu. Zahlédl, jak elfka utíká před zbytkem urgalů.
Obrovskou rychlostí prchala k žulovému skalisku. Stín prozkoumal zemi dvacet stop pod sebou, pak skočil a mrštně přistál přímo před ní. Prosmýkla se kolem něj a uháněla zpátky k cestě. Z meče jí odkapávala černá urgalská krev a ušpinila váček, který držela v ruce. Rohaté nestvůry vyrazily z lesa a obklíčily ji, takže neměla kam utéci. Pohazovala hlavou kolem dokola a pokoušela se najít únikovou cestu. Když žádnou nenalezla, s královským opovržením pozvedla hlavu. Stín k ní kráčel se zdviženou rukou a vychutnával si její bezmoc. "Chyťte ji."
Když urgalové vyrazili kupředu, elfka roztáhla váček, sáhla do něj a nechala ho spadnout na zem. V rukou držela obrovský safírový kámen, ve kterém se zrcadlily zuřivé plameny. Zvedla ho nad hlavu a ze rtů se jí linula horečná slova. Stín zoufale vykřikl: "Garjzla!" Z ruky mu vytryskla koule červených plamenů a rychle jako šíp letěla k elfce. Ale bylo příliš pozdě. Záblesk smaragdově zeleného světla krátce osvítil les a kámen zmizel. Pak elfku zasáhl rudý oheň a ona se zhroutila k zemi.
Stín vztekle zařval, vykročil vpřed a mrštil mečem do stromu. Zbraň projela půlkou kmene, tam se zasekla a rozkmitala. Vystřelil z dlaně devět blesků energie, jimiž okamžitě zabil urgaly, vytrhl meč z kmene a vyrazil k elfce.
Z úst se mu řinula proroctví o pomstě, pronesená odporným jazykem, který znal jenom on. Sevřel hubené ruce a zahleděl se k nebi. Studené hvězdy mu ten pohled vracely jako nějací pozorovatelé z jiných světů. Znechuceně zkroutil rty a obrátil se zpět k omráčené ženě. Její krása, která by uchvátila každého smrtelníka, pro něj neměla kouzlo. Přesvědčil se, že kámen je pryč, pak z úkrytu mezi stromy vyvedl svého koně. Přivázal si elfku k sedlu, nasedl a vyrazil z lesů.
Uhasil oheň, který mu stál v cestě, ale zbytek nechal hořet.

Fejeton krása a zdraví

22. června 2007 v 16:45 | naiwe |  Výpisy a slohovky
Tady je jeden fejeton který opravdu stojí zato!Napsala ho moje teď už skoro bývalá spolužačka ze základky a myslím si že se jí opravdu mocinky povedl tak pokud máte chuť tak si ho přečtěte,doufám že mě nezabije až to tu uvidí.....=-)
Je obyčejné páteční odpoledne.Slunný den.Rtuť v teploměru se dnes vyšplhala někam až k třiceti stupňům.Škola je konečně za námi a já se sluním s kamarády na koupališti.Jen si tak ležím a pozoruji hlouček děcek,tak v mém věku.Dokonce slyším co si říkají.Táto chvíle je tak akorát vhodná na hlubší přemýšlení o tom o čem si povídají.Kluci si povídají jak jinak než o autech a nejnovějších hrách na počítač.No nad tím nebudu uvažovat,protože ne že by mě to nezajímalo,ale jaksi se v tomto okruhu moc neorientuji.Takže přejdeme na debatu holek.No jo Anna si postěžovala,že přibrala dvě kila a ostatní holky jí s vážnou tváří přesvědčují,že to není možné nebo že to na ní nejde vidět.Nechápu jak dokázaly tu vážnou tvář udržet !! Já bych už se válela smíchy.Vždyť každá z nich mohla vážit tak maximálně devatenáct kilo aji se železnou postelí.No ano teď se dostala k tomu,že musí držet dietu.Nejlépe bodovou.Ne nejlepší bude když nebude jíst vůbec !! No jistě to je ta nej cesta !! Klárka,ale našla nějaký dobrý prášky na hubnutí.Čekala sem kdy na to přijde řada.No jo a pochopitelně říká jaké to má výhody,jak to funguje,jak se to jmenuje,kde to koupila atd.A ostatní holky ji visí na rtech a poslouchají jí se zatajeným dechem.Když je tak chvíli poslouchám už mi cukají nohy,že bych odešla nebo jim šla něco říct.Proboha nechápu co chtějí ještě shazovat!Kosti jim vylézají,že si je někdo může splést s oživlou kostrou.Plavky na nich jenom visí!Není divu když do nich nemají co dát když všechno hned shodí.Ale pozor jeden kluk už se neudržel a navrhnul takový hloupí a nesmyslný návrh.Co takhle sportovat!Fíha to se najednou spustila sprška nadávek!A to dnes nemělo pršet.No jo ona přece nemůže sportovat!Ještě by se jí něco stalo!Spadla by nebo by si zničila klouby a já nevím co ještě.Taky to trvá hodně dlouho než zhubne.Sportování také zabírá hodně času!Čas který by mohla využít na něco jiného.Třeba stání před zrcadlem a pozorovat,se zděšením v obličeji,jak tloustne.Navíc kdyby sportovala mohly by se jí vytvořit bicepsy!No vypadala by přece strašně!Jako jedna sportovkyně v Bravičku!No,ale že sport krásně vytvaruje postavu to už se neřeší.Mohla by být ještě krásnější pokud to nějak jde.No nakonec se všechny shodly,že prášky jsou přece jenom nejlepší,a že si je hned zítra půjde koupit.Jedno téma je probrané tak se hned přesunuly na druhé.Katka si musí obarvit vlasy.Ten odstín hnědé už není moderní.Teď je moderní být blond a vychrtlá.Katka byla chvíli na pochybách jestli ano nebo ne,ale přece jenom byly pro všechny a když říkají,že je to moderní,nemůže odporovat.Hned se dohadují nad tím jaký přesný odstín by si měla nechat napatlat na hlavu.Obyčejný člověk jenom žasne jak se v tom vyznají.Z každé potom vypadne,že si vlasy barví nejméně každý měsíc,aby vypadaly neustále tak nádherně.Nechtěla bych je potkat až jim bude čtyřicet let.Možná je ani nepoznáme.Po těch dietách a nánosech barvy!Vychrtlé budou jako telegrafní sloup a to se za něj ještě vlezou dvě dívky.A po vlasech ani památka.Teda těch pravých.Přece nebudou chodit holohlavé.Určitě budou nosit paruku a nejjistější bude když si jí na hlavu rovnou přilepí.Nevím ani jak mě to napadlo,ale ráda bych věděla jak by přežily takhle ve středověku.Malování tam bylo tak akorát válečné.Značka oblečení byla ala mamut nebo … no další zvíře mě už nenapadá.Vlastně s dietou by neměly mít takový problém.Když si nic neuloví nemusí ani přemýšlet nad tím co by se stalo kdyby to snědly.Kolik by přibraly.Ale sranda je v tom,že kdyby přibraly nemohly by to zjistit.Tehdy nebyla váha.No shodneme se na tom,že by ve středověku nepřežily.
Ale pro mě bude nejlepší utlumit myšlenky šokem ze studené vody v bazénu a nahradit je tím jak se nejlépe zahřát v ledové vodě a potom jak se nejlépe pobavit s kamarády.Po chvíli blbnutí ve vodě pak můžu pozorovat opovrhující pohledy dívek nad kterými sem přemýšlela a poslouchala a děkovat při tom bohu,že taková nejsem a modlit se,aby takovou nikdy nebyla.

Hvězdy bez make-upu 2.

21. června 2007 v 20:33 Modelky a hvězdy bez make-upu
njn nikdo nejsme dokonalé....=-)

Hvězdy bez make-upu

21. června 2007 v 16:48 Modelky a hvězdy bez make-upu
Britney Spears
Drew
Madonna
Nicole Kidnam